Politologická charakteristika České republiky

ČR je jednotný, demokratický a právní stát
Zdrojem veškeré státní moci je lid. moc vykonává prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
Politický systém je založen na svobodném, dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektující demokratické principy
Základní zákon státu je ústava; právní akt nejvyšší právní síly, upravuje principy státu, organizaci veřejné moci, územní samosprávu a základní práva a svobody občanů.
Ostatní právní normy mají z ústavy vycházet a nesmí s ní být v rozporu
Ústava je základem pro zachování sociálního smíru a ochrany občanských práv a svobod a státní suverenity.
Stanoveny základní principy, na kterých je náš právní řád postaven: nedotknutelnost lidské důstojnosti a svoboda všech občanů v právním státě.


OBECNĚ ZÁVAZNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY
1. Ústava – schvaluje ji Parlament ČR 3/5 většinou hlasů
Psaná- většina států
Nepsaná- vyvinuli se na základě zvyku (např. VB)
Flexibilní-pružná, k její změně stačí přijetí prostého zákona
Rigidní- -tuhá, její změna vyžaduje zákon ústavní, tj. souhlas většiny členů parlamentu, příp. referendum
2. Zákony – schvaluje je Parlament ČR prostou většinou hlasů
3. Vládní nařízení- vydává vláda na základě zmocnění vyplývající ze zákona
4. Vyhlášky- vydávají je jednotlivá ministerstva. Samosprávné orgány (obce).
Veškeré právní předpisy nabývají platnosti až po jejich zveřejnění zákonnou formou
Novelizace-pozměnění určité zastaralé části
Derogace- zrušení ustanovení

ÚSTAVA ČR

1848-1918 v rámci habsburské monarchie- ústavy absolutistického Rakouska byly tzv. oktrojované (vyhlášené rozhodnutím císaře bez souhlasu říšského sněmu); tzv prosincová ústava z roku 1867 platila pouze v Rakousku (Předlitavsku), byla doplněna tzv. dubnovou ústavou z roku 1873, platila až do roku 1918
1918-1992 v rámci Československa- tzv. Prozatímní ústava byla schválena okamžitě po vzniku ČSR v roce 1918 podle francouzského vzoru, ústavy socialistického Československa měly spíš formální charakter, neboť umožnily obcházení lidských práv a protože státní orgány kontrolovala KSČ
od r. 1993 v rámci samostatné ČR

Ústava ČR byla schválena Českou národní radou 16. prosince 1992 a nabyla platnosti dne 1. ledna 1993
složena z Preambule a ze 113 článků rozdělených do 8 hlav.

Preambule:
= úvod, prohlášení
jsme svobodný demokratický stát, součást světové kultury, jsme si vědomi svých povinností vůči druhým i státu,budeme střežit naše kulturní i přírodní dědictví a přijímáme tuto Ústavu.


Hlava 1 - základní ustanovení: (článek 1 – 14)
ČR je svrchovaný demokratický stát
Moc má v rukou lid; rozdělena do 3 složek (moc zákonodárná, výkonná a soudní)
Součást ústavního pořádku – Listina základních práv a svobod
Symboly: státní vlajka, malý a velký státní znak, pečeť, vlajka prezidenta republiky, hymna.

Hlava 2 – moc zákonodárná: (článek 15 – 53)- legislativa
Je zde definována zákonodárná moc, fce a složení parlamentu, způsob voleb, proces schvalování zákonů a mezinárodních smluv