Analýza využití navigačního systému Galileo v logistice na železnici
Popis:
V prvopočátcích navigace se uplatňovala orientace na přírodní nebo astronomické cíle. Později začal člověk vytvářet sám umělé orientační body (majáky, kostely). Současně docházelo také ke zdokonalování poznatků v rámci astrometrie, které se poté uplatňovaly zejména v námořní navigaci. Ve dvacátém století došlo k velkému rozvoji elektroniky včetně radioelektroniky a zejména pak výpočetní techniky, který umožnil uvést v praxi řadu do té doby pouze teoretických poznatků a plánů do mnoha oblastí lidské činnosti. Za druhé světové války se tak již zcela běžnou stala navigace na cíl pomocí radiového vysílání. V závěru 20. století se objevily požadavky na vznik globálních družicových navigačních systémů a jejich úspěšné realizování.
Družicová navigace ovlivňuje vývoj technologií ve všech odvětvích vyspělých států. Ročně vzroste trh s těmito produkty a službami přibližně o 25 %. S družicovou navigací se stále častěji setkáváme v každodenním životě, nejen v automobilech a mobilních telefonech, ale i v energetice a bankovnictví. Její uplatnění je i v širší řadě odvětví, jimiž jsou například geodezie, zemědělství, vědecký výzkum, turistika a další. Systémy družicové navigace se zavádějí do všech druhů doprav. V silniční dopravě je kladen stále vyšší požadavek na vybavení vozidla navigačním systémem. Přirozenou volbou je družicová navigace pro navigaci na moři a vodních cestách. Totéž platí pro leteckou dopravu.
Družicové navigační systémy mají své místo i v železniční dopravě. Zatím sice nejsou plně využity jejich veškeré možnosti uplatnění, nicméně jsou ve stádiu výzkumné činnosti. Jedná se hlavně o oblast řízení železniční dopravy, která by měla učinit železniční dopravu srovnatelnou s ostatními druhy doprav.
Klíčová slova:
navigační systémy
GPS
Glonass
Galileo
interoperabilita
bezpečnost
Obsah:
- Obsah
Úvod -7-
1 Globální navigační satelitní systémy (GNSS) a jejich charakteristika -8-
1.1 Americký družicový navigační systém NAVSTAR GPS -8-
1.1.1 Historie -8-
1.1.2 Fáze vzniku navigačního systému -9-
1.1.3 Rozdělení systému -9-
1.2 Glonass - (Globalnaja navigacionnaja sputnikovaja sistra) -12-
1.2.1 Historie -12-
1.2.2 Rozdělení systému -12-
1.3 Porovnání navigačních systémů GPS a Glonass -13-
1.3.1 Zlepšení GPS přesnosti -15-
2 Vývoj navigačního systému Galileo -16-
2.1 Historie a vývoj Galilea -16-
2.2 Vesmírný segment -16-
2.2.1 Popis družice -17-
2.2.2 Komponenty družice -18-
2.3 Experimentální družice -19-
2.4 Poskytované služby -20-
2.5 Signály navigačního systému Galileo -21-
2.6 Fáze vývoje systému -22-
2.7 Financování Galilea -23-
2.8 Umístění sídla agentury GSA -24-
3 Uplatnění navigačního systému v dopravě -25-
3.1 Silniční doprava -25-
3.1.1 Sledování a řízení dopravy -25-
3.1.2 Řízení a sledování vozového parku -26-
3.1.3 Inteligentní systém pro asistenci při řízení -26-
3.1.4 Systémy výběru mýtného -28-
3.2 Železniční doprava -32-
3.3 Námořní a říční doprava -32-
3.4 Letecká doprava -33-
3.5 Oblast uplatnění nejen v dopravě -34-
3.5.1 Zemědělství, vyměřování pozemků, geodezie a katastrální měření -34-
3.5.2 Energetika, ropa, plyn -34-
3.5.3 Pátrání a záchrana -34-
3.5.4 Logistika, ochrana životní prostředí -35-
3.5.5 Civilní obrana, organizování záchranných složek a humanitární pomoc.35
4 Možnosti využití navigačního systému Galileo v železniční dopravě -374-.1 Projekt APOLO
4.2 Určování polohy vlaku -42-
4.2.1 Problém určení polohy v členitém terénu -43-
4.3 Požadavky a certifikace evropského navigačního systému -43-
4.4 Sledování vozidel a zásilek -44-
4.5 Prvotní analýzy systému Galileo -45-
4.5.1 Dispečerské systémy -46-
4.5.2 Osobní doprava -46-
4.5.3 Nákladní doprava -47-
4.5.4 Řízení provozu -47-
4.5.5 Dopravní cesta -47-
4.5.6 Obsah popisu -48-
Závěr -49-
Použitá literatura -50-
Seznam tabulek -52-
Seznam obrázků -53-
Seznam zkratek -54-
O souborech cookie na této stránce
Soubory cookie používáme pro funkční účely, pro shromažďování a analýzu informací o výkonu a používání stránky.