Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Beta-laktamová antibiotika
«»
| Přípona |
Typ bakalářská práce |
Stažené 0 x |
| Velikost 0,6 MB |
Jazyk český |
ID projektu 6760 |
| Poslední úprava 12.10.2015 |
Zobrazeno 697 x |
Autor: blackmagic |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
16 Kreditů - kvalita:
80,9% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
- Fakulta:Farmaceutická fakulta
- Kategorie:Přírodní vědy » Biologie
- Předmět:-
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:PDF dokument (.pdf)
- Rozsah A4:67 stran
1. ÚVOD
Antibiotika jsou prirozené látky produkované prevážne mikroorganismy, které potlacují rust jiných organismu. Antibiotika se v urcité forme užívaly již ve starém Egypte, ale jejich skutecný rozvoj nastal až s Flemingovým objevem penicilinu v roce 1929. V klinické praxi byl penicilin poprvé použit až koncem druhé svetové války.
V roce 1940 vedci Abraham a Chain popsali první enzym schopný destrukce penicilinu u kmene Escherichia coli. Tento enzym byl pojmenován penicilináza, nebot o b-laktamové strukture penicilinu se v té dobe ješte nevedelo. Dnes jsou enzymy schopné hydrolyzovat b-laktamový kruh penicilinu i jiných b-laktamových antibiotik známé pod termínem b-laktamázy. Tento objev byl prvním svedectvím o existenci bakteriální rezistence k úcinku antibiotika. Behem následujících desetiletí se rezistence bakterií rozšírila následkem nadmerného užívání antibiotik a také nesprávné indikaci antibiotik širokospektrých. V soucasné dobe je šírení bakteriální bakteriální rezistence k antimikrobiálním látkám jedním
z nejduležitejších a i nadále se rozvíjejících problému v antimikrobiální lécbe. Ackoliv se všeobecne soudí, že rozvoj bakteriální rezistence je pouze problémem nemocnicního prostredí, v posledních letech se rezistence šírí i mezi puvodci komunitních infekcí.
Antibiotika jsou prirozené látky produkované prevážne mikroorganismy, které potlacují rust jiných organismu. Antibiotika se v urcité forme užívaly již ve starém Egypte, ale jejich skutecný rozvoj nastal až s Flemingovým objevem penicilinu v roce 1929. V klinické praxi byl penicilin poprvé použit až koncem druhé svetové války.
V roce 1940 vedci Abraham a Chain popsali první enzym schopný destrukce penicilinu u kmene Escherichia coli. Tento enzym byl pojmenován penicilináza, nebot o b-laktamové strukture penicilinu se v té dobe ješte nevedelo. Dnes jsou enzymy schopné hydrolyzovat b-laktamový kruh penicilinu i jiných b-laktamových antibiotik známé pod termínem b-laktamázy. Tento objev byl prvním svedectvím o existenci bakteriální rezistence k úcinku antibiotika. Behem následujících desetiletí se rezistence bakterií rozšírila následkem nadmerného užívání antibiotik a také nesprávné indikaci antibiotik širokospektrých. V soucasné dobe je šírení bakteriální bakteriální rezistence k antimikrobiálním látkám jedním
z nejduležitejších a i nadále se rozvíjejících problému v antimikrobiální lécbe. Ackoliv se všeobecne soudí, že rozvoj bakteriální rezistence je pouze problémem nemocnicního prostredí, v posledních letech se rezistence šírí i mezi puvodci komunitních infekcí.
Klíčová slova:
laktamová antibiotika
bakterie
antibiotika
laktamázy
fenotyp
Obsah:
- 1. ÚVOD 1
2. CÍL PRÁCE 2
3. b-LAKTAMOVÁ ANTIBIOTIKA 3
3.1 Mechanismus úcinku b-laktamových antibiotik 3
3.2 Rozdelení b-laktamových antibiotik 4
3.2.1 Peniciliny 4
3.2.3 Monobaktamy 9
3.2.4 Karbapenemy 9
3.2.5 Inhibitory b-laktamáz 9
4. STANOVENÍ CITLIVOSTI BAKTERIÍ K ANTIBIOTIKUM 12
4.1 Výber antibiotika pro stanovení citlivosti 12
4.2 Výber pudy, príprava inokula a podmínky inkubace 12
4.3 Interpretacní kategorie 12
4.4 Metody pro vyšetrení citlivosti mikrobu k antibiotikum 14
4.4.1 Dilucní metody 14
4.4.1.1 Agarová dilucní metoda 15
4.4.1.2 Bujónové dilucní metody 15
4.4.2 Disková difuzní metoda 16
4.4.3 Etest 17
5. REZISTENCE BAKTERIÍ K ANTIBIOTIKUM 18
5.1 Genetická podstata získané rezistence 19
5.2 Obecné mechanismy získané rezistence 19
5.3 Prevence vzniku a šírení bakteriální rezistence 19
6. REZISTENCE K b-LAKTAMOVÝM ANTIBIOTIKUM 21
6.1 Rezistence zprostredkovaná PBP 21
6.2 Omezení prístupu antibiotika k zásahovému místu a jeho aktivní vypuzování 22
6.3 Rezistence zprostredkovaná b-laktamázami 22
6.3.1 Nomenklatura b-laktamáz 23
6.3.2 Spektrum úcinku b-laktamáz 24
6.3.3 Mechanismus katalytického pusobení 26
6.3.4 Klasifikace b-laktamáz 26
6.3.4.1 Historie klasifikacních schémat 27
6.3.4.2 Bush-Jacoby-Madeirosovo funkcne klasifikacní schéma 27
6.3.4.3 Amblerova klasifikace 28
6.3.5 Klasifikace b-laktamáz podle Amblera 29
6.3.5.1 b-laktamázy trídy A 29
6.3.5.2 b-laktamázy trídy B 34
6.3.5.3 b-laktamázy trídy C 38
6.3.5.4 b-laktamázy trídy D 41
7. METODY PRUKAZU b-LAKTAMÁZ 42
7.1 Testy založené na prímém prukazu b-laktamáz 43
7.1.1 Chromogenní metody 43
7.1.2 Acidimetrické a jodometrické metody 45
7.1.3 Kontrola kvality testu založených na prímém prukazu b-laktamáz 45
7.2 Metody založené na prukazu ESBL fenotypu 45
7.2.1 Podezrení na produkci ESBL podle hodnot MIC a prumeru inhibicních zón 46
7.2.2 Prukaz synergie s inhibitorem b-laktamázy 47
7.2.2.1 Diskový difuzní test s inhibitorem b-laktamázy 47
7.2.2.2 Etest pro prukaz ESBL 48
7.2.2.3 Trojrozmerný test 49
7.2.2.4 Automatizované testy na prukaz ESBL 50
7.3 Molekulárne-biologické metody prukazu b-laktamáz 50
7.3.1 Metody hybridizace za využití DNA sond 51
7.3.2 PCR-SSCR 51
7.3.3 PCR-RFLP 52
7.3.4 RSI-PCR 53
7.3.5 LCR 54
7.3.6 Real-time PCR a MCMD 54
8. DISKUSE 56
9. ZÁVER 58
10. SEZNAM LITERATURY 59