Popis:
1. ÚVOD
Motto: „Kámen, tichý společník člověka odedávna, jednou ostrý, jindy beztvarý, jednou všední, jindy sváteční, chladný i teplý ožívající pod dovednou rukou člověka.“(Zatloukal,2005).
15 km severozápadně z města Mohelnice leží v nadmořské výšce kolem 560 m n. m. ve svahovitém terénu se spádem k západu oblast, byť malá, přesto kulturně významná v historii Čech i Moravy. O tento význam se zasloužila těžba pískovce v Maletíně.
Maletínský pískovec, který je do dnešních dnů jedním z našich nejkvalitnějších sochařských i stavebních kamenů. Sama obec, Maletín, neleží na pískovci, ten se vyskytuje jihozápadně a severozápadně od ní. Historické prameny říkají, že pískovec se těžil už ve 14. století, rozsáhlou se stala však těžba ve století 16. a vrcholu dosáhla v 18. a 19. století. Nejen v oblasti Maletína s jeho širším okolím se setkáváme s řadou dochovaných svědků někdejší řemeslné slávy. S výrobky a uměleckými díly z maletínského pískovce se běžně setkáváme v nepřeberném množství architektonických prvků, soch svatých, reliéfů či v podobě náhrobků hlavně na Šumpersku a Olomoucku. Výraznými příklady použití maletínského pískovce jsou sousoší kalvárie s náboženskou tématikou a 20 pískovcových náhrobků německých hrobů v Maletíně, sloup Svaté Trojice a městské kašny v Olomouci, plastiky na kanovnických domech či výzdoba zámků a hradů na celé severní a středné Moravě. Pořídit úplný soupis význačných památek, na který je část mé práce zaměřena, jak soch, tak staveb z maletínského pískovce, nebude nikdy zcela možné, protože jejich počet je obrovský. Proto jsem se soustředila především na památky z maletínského pískovce hlavně v Olomouci. V menší míře byl ve stejných souvislostech využíván i další křídový pískovec, pocházející z dnes již zatopených lomů u Mladějova.
Klíčová slova:
geologická situace
pískovce
vlastnosti hornin
degradace
porozita
degradace
historické objekty
Obsah:
- 1.ÚVOD -1-
2. Geologická situace -3-
2.1 Nástin historického vývoje křídového útvaru -3-
2.2 Křídový útvar v České republice -4-
2.3 Česká křídová pánev -5-
2.3.1 Svrchnokřídové pískovce -7-
2.3.1.1 Oblast orlicko-žďárská -9-
3. Pískovce -10-
3.1 Obecná klasifikace pískovců -10-
3.2 Zpracování a použití pískovců pro stavební a sochařské účely -11-
3.2.1 Výskyt a těžba pískovců křídového stáří -11-
3.2.2 Maletínský a Mladějovský pískovec -12-
3.2.2.1 Maletínský pískovec -12-
3.2.2.2 Mladějovský pískovec -13-
3.3 Historie těžby pískovců z oblasti Maletína a Mladějova -13-
3.4 Použití maletínského i mladějovského pískovce na památkách………..…….. -14-
3.4.1 Maletínský pískovec -14-
3.4.2 Mladějovský pískovec -17-
3.4.3 Společné použití maletínského a mladějovského pískovce -17-
3.4.4 Příčiny výběru mladějovského kamene ke zhotovení sochařské výzdoby -18-
4. Fyzikální vlastnosti hornin -19-
4.1 Hmotové a tíhové vlastnosti -19-
4.2 Porozita -19-
4.3 Vlastnosti související s vodou v horninách -20-
4.3.1 Vlhkost -20-
4.3.2 Nasákavost hornin -20-
4.3.3 Propustnost hornin -20-
4.4 Mechanické vlastnosti hornin -20-
4.5 Technologické vlastnosti -21-
4.6 Fyzikální vlastnosti maletínského a mladějovského pískovce -22-
5. Degradace -22-
5.1 Procesy degradace pískovce používaného na památkách -23-
5.2 Vnitřní faktory -24-
5.3 Vnější faktory -25-
5.3.1 Teplotní změny, insolace -25-
5.3.2 Působení mrazu (kongelifrakce) -25-
5.3.3 Degradace vlivem krystalizace solí -25-
5.3.4 Degradace vlivem bobtnání -26-
5.3.5 Inkrustační zvětrávání -26-
5.3.6 Degradace vlivem sloučenin železa -27-
5.3.7 Biodegradace, biokoroze -27-
5.3.8 Degradační procesy způsobované člověkem -28-
5.3.9 Porovnání stupně degradace na historických objektech Olomoucka -28-
6. Laboratorní studium s využitím analytických metod -29-
6.1 Metodika prací -29-
6.1.1 Odběr vzorků -29-
6.1.2 Zkoumání nábrusů a výbrusů pomocí optického polarizačního mikroskopu -29-
6.1.3 Vyhodnocování chemického složení pomocí elektronové mikrosondy -29-
6.1.4 Určování velikosti a množství pórů pomocí rtuťové tlakové porozimetre -30-
6.1.5 Stanovování fyzikálních parametrů -30-
6.1.6 Stanovování množství solí v hornině -30-
6.2 Výsledky zkoumání nábrusů a výbrusů -31-
6.2.1 Makropetrografický popis -31-
6.2.2 Mikropetrografický popis -31-
6.3 Studium degradovaných hornin z olomouckých objektů -38-
6.4 Výsledky rtuťové tlakové porozimetre -39-
6.5 Výsledky stanovování nasákavosti pískovce -41-
6.6 Výsledky výpočtů množství solí v dané hornině -42-
7. Diskuze -44-
8. Závěr -46-
9. Použitá literatura -48-
10. Obrázkové přílohy
Zdroje:
- ALFES, CH. (1994): Relationship between microstructure and fracture mechanics parameters of sandstones. In Fracture Process in concrete, rocks and ceramics (eds. J.G.M. van Mier, J.G.Rots, A. Bakker), 76-82, RILEM, Bagneux, Francie.
- AL-NADDAF, M. (2009): The effect of salts on thermal and hydric dilatation of porous building stone. Archaeometry, 51 (3), 495-505.
- BLACKWELDER, E. (1933): The insolation hypothesis of rock weathering. Am.J.Sci., 217, 140-144.
- BURTON, R.F. (1879): The Land of Midian. Oleander Press, London, 336 stran.
- ČECHMÁNKOVÁ, M. (2008): Zajímavosti se stavbou sloupu. In: Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. Jednota Orel Olomouc, 15-17.
- ČERŇANSKÝ, M. (2000): Vlastnosti a opracování pískovce. Lidová architektura Čech, Moravy a Slezka, 22-27, Praha.
- ELBEL, M. (1997): Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. Prameny, literatura, ikonografie - MS, 98str.
- GÁBA, Z. (1994): Maletínský pískovec. Kámen,1 (2), 105-110.
- GÁBA, Z., PEK,I. (1987): Stav architektonických památek.Památkářství, 7, 408-409.GOUDIE, A.S. (1974): Further experimental investigation of rock weathering by salt and other mechanical processes. Z. Geomorphol. Suppl., 21, 1-12.
- GOUDIE, A.S., VILES, H. (1997): Salt Weathering Hazards. Wiley and Sons, 235 stran.
- GRIGGS, D.T. (1936): The factor of fatigue in rock exfoliation. J. Geol, 9, 783-796.
- GROH-KRUTILOVÁ, K. (2007): Opracovatelnost hornin - vztah mezi petrografickými parametry, fyzikálními vlastnostmi a technologickými zkouškami. Dipl. Práce. Praha
- HANISCH, A., SCHMID, H. (1901): Osterreichs Steinbruche.Verlag von Carl Graeser and Co, Wien, 1239-1301.
- CHLUPÁČ, I.,BRZOBOHATÝ, R.,KOVANDA, J.,STRÁNÍK, Z. (2002): Geologická minulost České republiky. Akademie věd České republiky, 259-266. Praha
- MALKOVSKÝ, M.,BENEŠOVÁ, Z.,ČADEK, J.,HOLUB, V.,CHALOUPSKÝ, J.,JETEL, J.,MULLER, V.,MAŠÍN, J.,TÁSLER, R. (1974): Geologie české křídové pánve a jejího podloží.Ústřední ústav geologický v Academii, Československá akademie věd. Praha
- MAREŠOVÁ, J. (2006): Degradace kamene a soubor historických staveb. Diplomová práce, MS, Brno.
- MARTINI, I.P. (1978): Tafoni weathering with examples from Tuscany, Italy. Z. Geomorphol., 22, 44-67.
- MCGREEVY, J.P. (1985): Thermal properties as controls on rock surface temperature maxima and possible implications for rock weathering. Earth Surf. Process. Landf. ,10, 125-136.
- MENG, B. (1993): Characterization of pore structure for the interpretation of moisture transport. In Conservation of stone and other materials, sv. 1 (ed. M.-J. Thiel, 155-162, UNESCO, Paris.
- PAZDRO, Z. (1983): Hydrogeologia ogólna, Wyd. Geol., Warszawa 1983.
- PEEL R.F. (1974): Insolation weathering: some measurements of diurnal temperature changes in exposed rocks in the Tibesti region, central Sahara. Z. Geomorphol Suppl., 21, 19-28.
- POSPÍŠIL, P. (2002): Moravské a slezské pískovce jako stavební suroviny pro opravy historických objektů. Uhlí, rudy, geologický průzkum, 44(5), 16-22.
- PETRÁNEK, J. (1993): Klasifikace pískovců. In: Encyklopedický slovník geologických věd. Academia Praha, 920str., Praha.
- PETROŠ, V. (2002): Vlastnosti hornin a horninového masivu.VŠ Báňská, Ostrava.
- ČSN 72 1800 Přírodní stavební kámen pro kamenické výrobky - Technické požadavky, leden 1989 PRAŽÁKOVÁ, Z.(2009): Přírodní stavební kámen pro kamenické výrobky-technické požadavky.Požadované vlastnosti pro kamenickou výrobu,7.Praha.
- PRAŽÁKOVÁ, Z., SLOUKA, J. (2007): Kámen a horniny k soše. Grada publishing, Praha.
- RODL, P. (1997): Obecná problematika městských holubů. In: Národní referenční laboratoř pro desinsekci a deratizaci. SZÚ, 19str., Praha
- ROVNANÍKOVÁ, P. (2002): Omítky, chemické a technologické vlastnosti. Společnost pro technologie ochrany památek, 89 s., Praha.
- RYBAŘÍK, V. (1994): Ušlechtilé stavební a sochařské kameny České republiky. Nadace SPŠ kamenické a sochařské v Hořici v Podkrkonoší, Hořice, 218str.
- SCHULMANNOVÁ, M. (2010): Lokalizace míst těžby. Databáze dekoračních kamenů, Mapový server ČGS
- ŠRÁMEK, J. (1990): Kaolinite and its influence on the physical and mechanical properties of Cretaceous sandstones used as building and decorative stones. Proc. 11th Conf. On Clay Mineralogy and Petrology. České Budějovice, 165-176, Vyd. Univerzita Karlova, Praha
- ŠRÁMEK, J. (1991):Vliv nerostného složení křídových křemenných pískovců na fyzikálněmechanické vlastnosti. In: Horniny ve vědách o Zemi (J. Souček ed.). Vyd. Univerzita Karlova, 183-194. Praha
- ŠRÁMEK, J., TOLAR, V. (1993):Vztah mezi některými fyzikálními vlastnostmi stavebních a sochařských kamenů. Geologický průzkum, 35, 5 (413), 129-132
- STEPHENS, J.L. (1837): Incidents of Travel, Arabia Petraea and the Holy Land. Dover Publications, 473 stran.
- TÜMER, E.U. (2003): Morphology and Deterioration Of Sandstone. Journal of Istanbul Kültür University, 3, 71-82.