Mapování základních charakteristik antropogenních půd Hornojiřetínské výsypky

Člověk se od pradávna snažil získat maximum z přírodních zdrojů. Postupně svou činností krajinu měnil, uzpůsoboval svým potřebám a mnohdy do ní velmi výrazně zasahoval. Mezi nejvíce viditelné a vnímané zásahy do krajiny patří bezesporu těžba nerostných surovin, která významně přetváří ráz okolí, mění reliéf krajiny, vodní režim a v důsledku zasahuje do všech složek životního prostředí. Aby člověk zmírnil následky devastace krajiny po těžební činnosti, začal provádět různá nápravná opatření, jakými jsou například rekultivace a revitalizace postižených území.
Narodil jsem se v Mostě a jako občan tohoto regionu, který byl, je a pravděpodobně i v budoucnu bude devastován těžební činností, jsem měl možnost pozorovat postupnou degradaci krajiny. Mohl jsem ale také být svědkem nápravných opatření a lidské snahy navrátit krajině všechny její funkce, včetně estetické. V této lokalitě byly realizovány různé druhy rekultivací a následných revitalizací, ať již šlo o tzv. vodní, lesní či zemědělské druhy obnovy. Mnozí lidé, kteří po letech dlouhého odloučení přijíždějí do našeho regionu, nemohou uvěřit, jak velmi se tato krajina změnila během několika posledních let v pozitivním slova smyslu. Původní těžební jámy, kde se dolovalo černé zlato, byly nahrazeny krajinou plnou zeleně, vodních ploch i těch víceúčelových, vytvořených pro sportovní vyžití.
Území mapované v této bakalářské práci se rozkládá mezi Litvínovem a Chemparkem Záluží a nazýváme jej Hornojiřetínská výsypka. V tomto zájmovém území byly zvoleny tři lokality odlišného krajinného typu. Rekultivace, které zde proběhly v několika etapách v uplynulých více než 40 letech, měly převážně charakter řízené sukcese.