Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Nezaměstnanost absolventů vysokých škol a vzdělávací politika
«»
| Přípona .doc |
Typ bakalářská práce |
Stažené 0 x |
| Velikost 0,7 MB |
Jazyk český |
ID projektu 11962 |
| Poslední úprava 23.04.2018 |
Zobrazeno 482 x |
Autor: royal.cut |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
16 Kreditů - kvalita:
84,6% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Masarykova univerzita
- Fakulta:Fakulta sociálních studií
- Kategorie:Humanitní vědy » Sociální vědy
- Předmět:-
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:71 stran
S vývojem znalostní ekonomiky, pro kterou jsou typické požadavky na rozvoj vědy a výzkumu a na produkci vědění, se v 21. století zvyšuje hodnota vzdělání a zároveň je kladen velký důraz na rozvoj lidských zdrojů a celoživotní vzdělávání. Procesy modernizace a industrializace ekonomiky vyžadují kromě odborného vzdělání i další předpoklady jako znalost cizích jazyků, adaptibilitu a flexibilitu pracovníků, schopnost týmové práce a řízení projektů. Ve vědecké literatuře panuje shoda o tom, že lidský kapitál determinuje produktivitu a ekonomický růst a v dnešní znalostně zaměřené ekonomice má klíčový význam (Brožová 2003, Kameníček 2003, Fuente-Ciccone 2002).
Míra dosaženého vzdělání jako pozitivní externalita ovlivňuje řadu aspektů života jedince a celé společnosti. S vyšším vzděláním máme vyšší naději na dožití, vyšší příjem, lepší životní styl a celkově vyšší kvalitu života a vzdělaná pracovní síla zároveň umožňuje ekonomický růst země. Výzkumy se jednoznačně shodují na korelaci mezi vzděláním a uplatněním na trhu práce. Míra nezaměstnanosti klesá s vyšší úrovní dosaženého vzdělání. Absolventi terciárního vzdělání mají navíc podle odborníků přístup k lepším pozicím na primárním trhu práce .
Při konfrontaci s požadavky trhu práce však řada z nich neuspěje a stávají se z nich klienti úřadu práce. V loňském září jich bylo v České republice téměř 4000 . Ačkoliv poptávka po vysokoškolsky vzdělané pracovní síle roste, má zjevně řada absolventů problémy při začleňování na trh práce.
Ve své práci se zabývám příčinami nezaměstnanosti absolventů vysokých škol a faktory, které ovlivňují proces jejich začleňování. Dále popisuji charakteristické rysy českého terciálního vzdělávacího systému v souvislosti s uplatněním jejich absolventů na trhu práce. Výzkumná otázka zní: Do jaké míry je nezaměstnanost absolventů vysokých škol důsledkem fungování terciálního vzdělávacího systému?
Míra dosaženého vzdělání jako pozitivní externalita ovlivňuje řadu aspektů života jedince a celé společnosti. S vyšším vzděláním máme vyšší naději na dožití, vyšší příjem, lepší životní styl a celkově vyšší kvalitu života a vzdělaná pracovní síla zároveň umožňuje ekonomický růst země. Výzkumy se jednoznačně shodují na korelaci mezi vzděláním a uplatněním na trhu práce. Míra nezaměstnanosti klesá s vyšší úrovní dosaženého vzdělání. Absolventi terciárního vzdělání mají navíc podle odborníků přístup k lepším pozicím na primárním trhu práce .
Při konfrontaci s požadavky trhu práce však řada z nich neuspěje a stávají se z nich klienti úřadu práce. V loňském září jich bylo v České republice téměř 4000 . Ačkoliv poptávka po vysokoškolsky vzdělané pracovní síle roste, má zjevně řada absolventů problémy při začleňování na trh práce.
Ve své práci se zabývám příčinami nezaměstnanosti absolventů vysokých škol a faktory, které ovlivňují proces jejich začleňování. Dále popisuji charakteristické rysy českého terciálního vzdělávacího systému v souvislosti s uplatněním jejich absolventů na trhu práce. Výzkumná otázka zní: Do jaké míry je nezaměstnanost absolventů vysokých škol důsledkem fungování terciálního vzdělávacího systému?
Klíčová slova:
pracovní trh
vysokoškolský absolvent
vzdělávací politika
interpretace dat
trh práce
kontinuite
Obsah:
- I. Úvod 7
II. Teoretická východiska 9
II.1. proměny pracovního trhu a úloha vzdělání ve 21. století 9
II.2. postavení vysokoškolských absolventů na trhu práce 11
II.3. faktory ovlivňující proces začleňování absolventů vš na trh práce 13
II.3.1. strukturální faktory ovlivňující začlenění absolventů vš na pracovní trh 13
II.3.1.1. segmentace na trhu práce 14
II.3.1.2. ekonomické mechanismy na trhu práce 16
II.3.1.3. individuální a sociální zdroje 17
II.3.2. kulturně-behaviorální faktory 20
II.3.2.1. konceptualizace pracovního trhu 20
II.3.2.2. strategie aktérů na pracovním trhu 21
II.3.2.3. vzájemná interakce aktérů na pracovním trhu 22
III.3.3 shrnutí jednotlivých faktorů a jejich působení na absolventy vysokých škol 22
II.4. vysoké školy v čr a vzdělávací politika 24
II.4.1. systém vysokých škol v české republice 24
II.4.2. specifické rysy českého vzdělávacího systému 25
II.4.2.1. kvantitativní rozvoj poskytovaného vysokoškolského vzdělání 26
II.4.2.2. kvalita vzdělání na vš 27
II.4.2.3. oborová struktura vysokoškolského vzdělávacího systému v čr 29
II.4.2.4. praktičnost výuky na vš 30
II.4.2.5. kontinuita s trhem práce 30
II.4.3. možnosti působení vzdělávací politiky jako prevence nezaměstnanosti 31
III. Empirická část 33
III.1. metodika výzkumu 33
III.1.1. metoda výzkumu 33
III.1.2. technika sběru dat 33
III.1.3. výběr vzorku 34
III.1.4. realizace rozhovorů 35
III.1.5. zpracování dat 35
III.2. rozsah problému 37
III.3. interpretace dat 39
III.3.1. subjektivní pohled na nezaměstnanost a její příčiny 39
III.3.2. příčiny nezaměstnanosti na straně vzdělávacího systému 41
III.3.2.1. kvalita vysokoškolského vzdělávání 42
III.3.2.2. oborová struktura vysokoškolského studia 43
III.3.2.3. praktičnost vzdělávání 44
III.3.2.4. kontinuita s trhem práce 45
III.3.3. souhrn výsledků výzkumu 45
IV. Závěr 48
V. Seznam literatury 50
Jmenný rejstřík 55
VĚcný rejstřík 56
Anotace 57
Summary 58
Seznam příloh 59