Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Studie klastrů v České republice
«»
| Přípona |
Typ bakalářská práce |
Stažené 0 x |
| Velikost 0,6 MB |
Jazyk český |
ID projektu 5828 |
| Poslední úprava 01.06.2015 |
Zobrazeno 417 x |
Autor: petr.cerny |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
16 Kreditů - kvalita:
89,5% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Vysoká škola ekonomická v Praze
- Fakulta:Fakulta managementu
- Kategorie:Ekonomika » Management
- Předmět:-
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:PDF dokument (.pdf)
- Rozsah A4:69 stran
V dnešní době se spolupráce mezi podniky stává klíčovým faktorem přežití v konkurenčním prostředí. Může jít o těsné formy spolupráce, při nichž zaniká právní subjektivita, ale i o spolupráci typu strategická aliance, síťové podnikání, či klastry, jež umožňují podnikům vyšší flexibilitu. Při vzniku těchto forem nesmí být opomenuta důležitost malých a středních podniků (MSP), které jsou obecně uznávány jako nejvyšší hybná síla ekonomiky. Jsou zdrojem inovací a snižují nezaměstnanost. MSP jsou však nuceny překonávat řadu omezení (finanční bariéra, nelze uplatnit úspory z rozsahu apod.). Jedině podporou spolupráce a partnerství se mohou MSP stát konkurenceschopnějšími, odolnějšími a stabilnějšími.
Síťové podnikání představuje spolupráci firem, které se navzájem doplňují a podílejí na konečném produktu. Využívají externalit a úspor z rozsahu, což vede ke snižování nákladů a zvyšování podílu na trhu. Jejich úspěšnost závisí na úrovni komunikační technologie a samozřejmě na míře kooperace. Mohou mít jak formální, tak neformální charakter a různou právní formu. Spolupracující subjekty nemusí nutně pocházet ze stejné oblasti. Jejich hlavním přínosem je dle Koleňáka následující:
· Navýšení hodnoty produktů
· Sdílení nákladů
· Redukce konkurenčních střetů
V sítí mohou být zapojeny i orgány veřejné správy, výzkumné ústavy či vzdělávací instituce. Každá síť je jedinečná a každá potřebuje specifické vstupy k dosažení konkrétních cílů.
Strategické aliance fungují na podobných principech jako síť, jde však zpravidla o spolupráci menšího počtu subjektů. Jejich spolupráce spočívá v realizaci složitějších úkolů s cílem dosažení strategické výhody. Na rozdíl od sítí je kladen důraz na stejnou aktivitu všech členů. V podnikání síťovém má aktivita zúčastněných daleko větší rozptyl.
Klastry fungují na bázi sítí, jde však o složitější formu. Jejich základní charakteristiky budou popsány níže. Začaly se rozšiřovat v devadesátých letech minulého století a stále jich přibývá.
Právě klastry, rozvíjející se i v české a moravskoslezské ekonomice, jsem si zvolil za téma bakalářské práce. Byť jich existuje v ČR již poměrně dost, je samotný pojem klastr málo známý nejen širší veřejnosti, ale také v podnikatelské sféře. Proto chci v této práci daný fenomén alespoň v nezbytné míře teoreticky uchopit a v praktické části pak identifikovat z webových stránek existenci a základní charakteristiky klastrů v ČR.
Síťové podnikání představuje spolupráci firem, které se navzájem doplňují a podílejí na konečném produktu. Využívají externalit a úspor z rozsahu, což vede ke snižování nákladů a zvyšování podílu na trhu. Jejich úspěšnost závisí na úrovni komunikační technologie a samozřejmě na míře kooperace. Mohou mít jak formální, tak neformální charakter a různou právní formu. Spolupracující subjekty nemusí nutně pocházet ze stejné oblasti. Jejich hlavním přínosem je dle Koleňáka následující:
· Navýšení hodnoty produktů
· Sdílení nákladů
· Redukce konkurenčních střetů
V sítí mohou být zapojeny i orgány veřejné správy, výzkumné ústavy či vzdělávací instituce. Každá síť je jedinečná a každá potřebuje specifické vstupy k dosažení konkrétních cílů.
Strategické aliance fungují na podobných principech jako síť, jde však zpravidla o spolupráci menšího počtu subjektů. Jejich spolupráce spočívá v realizaci složitějších úkolů s cílem dosažení strategické výhody. Na rozdíl od sítí je kladen důraz na stejnou aktivitu všech členů. V podnikání síťovém má aktivita zúčastněných daleko větší rozptyl.
Klastry fungují na bázi sítí, jde však o složitější formu. Jejich základní charakteristiky budou popsány níže. Začaly se rozšiřovat v devadesátých letech minulého století a stále jich přibývá.
Právě klastry, rozvíjející se i v české a moravskoslezské ekonomice, jsem si zvolil za téma bakalářské práce. Byť jich existuje v ČR již poměrně dost, je samotný pojem klastr málo známý nejen širší veřejnosti, ale také v podnikatelské sféře. Proto chci v této práci daný fenomén alespoň v nezbytné míře teoreticky uchopit a v praktické části pak identifikovat z webových stránek existenci a základní charakteristiky klastrů v ČR.
Klíčová slova:
klastry
rozvoj
výkonnost
metodika
kartel
hydrogen
životní cyklus
aktivity
Obsah:
- 1 Úvod 7
2 Pojetí klastrů 9
2.1 Typologie klastrů 10
2.2 Klastrové iniciativy 11
2.3 Vznik klastrů 12
2.4 Životní cyklus klastrů 12
3 Přínosy klastrů 13
3.1 Přínosy pro firmy 14
3.2 Přínosy pro univerzity 14
4 Klastrová politika (kp 15
4.1 Definování a realizace kp 15
4.2 Typologie klastrové politiky 16
4.3 Výběr příjemců podpory 17
5 Proces vzniku a rozvoje klastrů 19
5.1 Identifikace 19
5.2 Účastníci klastru 20
5.3 Organizace klastrů 20
5.4 Personální dimenze klastrů 21
5.5 Stanovení vizí, cílů a strategie klastrů 22
5.6 Financování klastrů 22
5.7 Aktivity klastrů 22
6 Výkonnost klastrů 24
7 Kartel versus klastr 26
8 Metodika 27
9 Výsledky 29
9.1 Automobilový klastr 29
9.2 Ceitec cluster 30
9.3 Cevtech 31
9.4 Clutex 32
9.5 Český klastr přípojných vozidel a nástaveb 33
9.6 Český nanotechnologický klastr 34
9.7 Dřevařsko - nábytkářský klastr 35
9.8 Dřevozpracující klastr vysočina 36
9.9 Ekogen 37
9.10 Envicrack 38
9.11 Enwiwa 39
9.12 Hit klastr 40
9.13 It cluster 41
9.14 Jihočeský dřevařský klastr 42
9.15 Klastr aquarius 43
9.16 Klastr českých nábytkářů 44
9.17 Klastr hydrogen-cz 45
9.18 Klastr medchembio 46
9.19 Klastr přesného strojírenství vysočina 47
9.20 Klastr technické plasty 48
9.21 Klastr omnipack 49
9.22Moravskoslezský automobilový klastr 50
9.23Moravskoslezský dřevařský klastr 51
9.24 Nanomedic 52
9.25 Národní strojírenský klastr 53
10. Hodnocení 54
10.1 Automobilový klastr 54
10.2 Ceitec cluster 54
10.3 Cevtech 54
10.4 Clutex 55
10.6 Český nanotechnologický klastr 56
10.7 Dřevařsko - nábytkářský klastr 56
10.8 Dřevozpracující klastr vysočina 57
10.9 Ekogen 57
10.10 Envicrack 57
10.11 Enwiwa 57
10.12 Hit klastr 58
10.13 It cluster 58
10.14 Jihočeský dřevařský klastr 58
10.15 Klastr aquarius 58
10.17 Klastr hydrogen-cz 59
10.18 Klastr medchembio 59
10.19 Klastr přesného strojírenství vysočina 60
10.20 Klastr technické plasty 60
10.21 Klastr omnipack 60
10.22Moravskoslezský automobilový klastr 61
10.23Moravskoslezský dřevařský klastr 61
10.24 Nanomedic 61
10.25 Národní strojírenský klastr 61
10.26 Ukázky webových prezentací 62
11 Sumarizace výsledků 63
11.1 Právní formy klastrů 63
11.2 Rok vzniku klastrů 63
11.3 Aktualizace stránek 64
11.4 Počty členů klastrů 65
11.5 Dotace z oppp 66
11.6 Jiné dotace 66
12 Diskuze a závěr 67
Použitá literatura a jiné zdroje 68
Zdroje:
- Agentura Czechinvest
- Anderson, T., Schwaag - Serger, S., Sörvik, J. and Wise Hansson, E.
- Enright, M. J.: Regional Clusters: What we know and what we should know. In: Bröcker, J., Dohse, D., Soltwedel, R. 2003.
- Enright, M. J.: Survey on Characterization of Regional Clusters: Initial Results (2000).
- Jiříčková, E.: Struktura průmyslového klastru jako formy síťového podnikání. In: Průmyslové inženýrství. Plzeň, ZČU 2006.
- Klepper, S.: Inustry life Cycles. Industrial and Corporate Change 1997.
- Jiříčková, E.: Struktura průmyslového klastru jako formy síťového podnikání. In: Průmyslové inženýrství. Plzeň, ZČU 2006.
- Marshall, A.: Principles of Economics.1st ed.London, Macmillan and Co 1890.
- Maříková, P., Mařík, M.: Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku. Praha, Ekopress 2005. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
- Neumaierová, I., Neumaier, I.: Výkonnost a tržní hodnota firmy. Praha, GRADA Publishing 2002.
- Pavelková, D. a kol.: Klastry a jejich vliv na výkonnost firem. Praha, GRADA Publishing 2009.
- Porter, M.: The Competitive Advantage of Nations. New York, The Free Press 1990.
- Porter, M.: Konkurenční výhoda. Praha, Victoria Publishing 1993.
- Porter, M.: On Competition. Boston, Harvard Business School Press 1998.
- Průvodce klastrem.
- Skokan, K.: Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. Ostrava, Repronis 2004.
- Söllvell, Ö., Lindqvist, G., Ketels, C: The Cluster Initiative Greenbook. Ivory Tower AB 2003. 69
- Šimon, M.: Analýza právních forem podnikání z pohledu výkonnosti pro klastr. Plzeň, ZČU 2005.
- Vítková, R., Volko, V., Vápeníček, A.: Konkurenceschopnost malých a středních podniků v aliancích (clusters). Praha, Národní informační středisko pro podporu jakosti 2005. Wikipedie, otevřená encyklopedie