Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Teórie MTP
«»
| Přípona .doc |
Typ bakalářská práce |
Stažené 0 x |
| Velikost 0,3 MB |
Jazyk český |
ID projektu 2318 |
| Poslední úprava 28.11.2013 |
Zobrazeno 1 842 x |
Autor: modrehory |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
12 Kreditů - kvalita:
86,2% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Vysoká škola ekonomická v Praze
- Fakulta:Fakulta financí a účetnictví
- Kategorie:Ekonomika » Světová ekonomika
- Předmět:Měnová teórie a politika
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:43 stran
1. MĚNOVÉ AGREGÁTY A JEJICH VÝZNAM V MĚNOVÉ POLITICE.
1.1. Peníze
1.1.1. Teoretická definice peněz
Peníze jsou jakékoli aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení zboží a služeb nebo při úhradě dluhu.
1.1.2. Empirická definice peněz
Rozumí penězi jednotlivé peněžní agregáty
Rozdělení je důležité pro posouzení toho:
Co ještě jsou a co již nejsou peníze
Které peníze jsou a které nejsou v oběhu
1.1.3. Pojem peněz
Penězi se rozumí hotovost
Penězi se rozumí důchody, čili toková veličina.
Penězi se rozumí bohatství, tj. souhrn aktiv k určitému okamžiku
1.1.4. Funkce peněz
Prostředek směny ( medium of exchange ) – placení zboží a služeb, vysoká likvidita, snižují transakční náklady
Účetní jednotka ( unit of account ) – v penězích jsou udávány ceny zboží, zvyšuje ekonomickou efektivnost, protože díky nim existuje jen jedna cena..
Uchovatel hodnoty ( store of value ) – záleží na kupní síle resp. na cenové hladině a jejích změnách
1.1.5. Mechanismy emise peněz
Mincovnictví a poklad plnohodnotné mince z drahých peněz, nedocházelo k znehodnocování, při nadbytku peněz se peníze stahovaly a vznikal poklad, který byl regulátorem peněz v oběhu. Problémem byly vysoké náklady na přemincování.
Státně – rozpočtová emise peněz vydávání státovek ke krytí výdajů SR, původně se stát zavazoval, že je smění za zlato, k čemuž nedocházelo. Chybí regulátor množství peněz v oběhu, čili docházelo k znehodnocování peněz
Klasická bankovně – úvěrová emise peněz banky uschovávaly zlato a vydávaly dlužní úpisy ( bankovky ), které byly při předložení směnitelné za zlato. Později došlo ke změně zlatého krytí na směnečné krytí. Čili banky původně vykupovaly zlato a za něj vydávaly peníze. Teď odkupovaly směnky za peníze.
1.2. Měnové agregáty
Představují souhrn peněžních prostředků s jistým stupněm likvidity.
Měnové agregáty mají význam pro regulaci množství peněz v oběhu ( měn. politiku )
V různých ekonomikách se jejich vymezení liší a je možno je upravovat
Obecně rozlišujeme následující měnové agregáty:
M0 = hotovostní oběživo + celkové rezervy bank ( PMR + DR + hotovostní rezervy v pokladnách bank ).
Tzv. Měnová báze - je to sporné, zda jde o měnový agregát. Jinak pro svou snadnou kontrolovatelnost nazývány jako mocné peníze neboli high-powered money.
M1 = hotovostní oběživo v držbě nebankovních subjektů + vklady na běžných účtech v bankách ( v domácí měně ),
kde hotovostní oběživo je hotovost v držbě nebank. subjektů. Často se označuje jako Peněžní zásoba
popř. narrow money ( někdy se zahrnují i cest. šeky např. v USA )
nejvyužívanější zprostředkující kritérium střednědobé měn. politiky v 70 a 80tých letech.
Tj. součástí M1 není celá M0 tj. celá měnová báze!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
M2 = M1 + úsporné vklady v bankách + term. vklady v bankách (v dom. měně)
M3 = M2 + euroměnové vklady u domácích bank
Euroměnové vklady mají omezenou likviditu, neboť pro jejich použití v domácí ekonomice je třeba je směnit za domácí měnu
M4 = M3 + vklady u nebank. institucí v dom. měně + krátkodobé CP v dom. měně
sledován např. v GB - tzv. broad money
M5 = L ( likvidní aktiva ) = M4 + ostatní CP v dom. měně
Peněží zásobou se obecně rozumí agregát M1
1.1. Peníze
1.1.1. Teoretická definice peněz
Peníze jsou jakékoli aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení zboží a služeb nebo při úhradě dluhu.
1.1.2. Empirická definice peněz
Rozumí penězi jednotlivé peněžní agregáty
Rozdělení je důležité pro posouzení toho:
Co ještě jsou a co již nejsou peníze
Které peníze jsou a které nejsou v oběhu
1.1.3. Pojem peněz
Penězi se rozumí hotovost
Penězi se rozumí důchody, čili toková veličina.
Penězi se rozumí bohatství, tj. souhrn aktiv k určitému okamžiku
1.1.4. Funkce peněz
Prostředek směny ( medium of exchange ) – placení zboží a služeb, vysoká likvidita, snižují transakční náklady
Účetní jednotka ( unit of account ) – v penězích jsou udávány ceny zboží, zvyšuje ekonomickou efektivnost, protože díky nim existuje jen jedna cena..
Uchovatel hodnoty ( store of value ) – záleží na kupní síle resp. na cenové hladině a jejích změnách
1.1.5. Mechanismy emise peněz
Mincovnictví a poklad plnohodnotné mince z drahých peněz, nedocházelo k znehodnocování, při nadbytku peněz se peníze stahovaly a vznikal poklad, který byl regulátorem peněz v oběhu. Problémem byly vysoké náklady na přemincování.
Státně – rozpočtová emise peněz vydávání státovek ke krytí výdajů SR, původně se stát zavazoval, že je smění za zlato, k čemuž nedocházelo. Chybí regulátor množství peněz v oběhu, čili docházelo k znehodnocování peněz
Klasická bankovně – úvěrová emise peněz banky uschovávaly zlato a vydávaly dlužní úpisy ( bankovky ), které byly při předložení směnitelné za zlato. Později došlo ke změně zlatého krytí na směnečné krytí. Čili banky původně vykupovaly zlato a za něj vydávaly peníze. Teď odkupovaly směnky za peníze.
1.2. Měnové agregáty
Představují souhrn peněžních prostředků s jistým stupněm likvidity.
Měnové agregáty mají význam pro regulaci množství peněz v oběhu ( měn. politiku )
V různých ekonomikách se jejich vymezení liší a je možno je upravovat
Obecně rozlišujeme následující měnové agregáty:
M0 = hotovostní oběživo + celkové rezervy bank ( PMR + DR + hotovostní rezervy v pokladnách bank ).
Tzv. Měnová báze - je to sporné, zda jde o měnový agregát. Jinak pro svou snadnou kontrolovatelnost nazývány jako mocné peníze neboli high-powered money.
M1 = hotovostní oběživo v držbě nebankovních subjektů + vklady na běžných účtech v bankách ( v domácí měně ),
kde hotovostní oběživo je hotovost v držbě nebank. subjektů. Často se označuje jako Peněžní zásoba
popř. narrow money ( někdy se zahrnují i cest. šeky např. v USA )
nejvyužívanější zprostředkující kritérium střednědobé měn. politiky v 70 a 80tých letech.
Tj. součástí M1 není celá M0 tj. celá měnová báze!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
M2 = M1 + úsporné vklady v bankách + term. vklady v bankách (v dom. měně)
M3 = M2 + euroměnové vklady u domácích bank
Euroměnové vklady mají omezenou likviditu, neboť pro jejich použití v domácí ekonomice je třeba je směnit za domácí měnu
M4 = M3 + vklady u nebank. institucí v dom. měně + krátkodobé CP v dom. měně
sledován např. v GB - tzv. broad money
M5 = L ( likvidní aktiva ) = M4 + ostatní CP v dom. měně
Peněží zásobou se obecně rozumí agregát M1
Klíčová slova:
peníze
měna
měnové agregáty
nabídka
inflace
struktura
Obsah:
- 1. MĚNOVÉ AGREGÁTY A JEJICH VÝZNAM V MĚNOVÉ POLITICE
1.1. Peníze
1.2. Měnové agregáty
1.3. Měnové agregáty ČNB
1.4. Měna
1.5. Chytáky7
2. BILANCE CEB. MĚNOVÁ BÁZE. NÁSTROJE CEB V MĚNOVÉ POLITICE
2.1. Funkce CEB:
2.2. Bilance CEB
2.3. Měnová báze9
2.4. Faktory ovlivňující velikost měnové báze
2.5. Vliv aktiv CB na MB
2.6. Vliv pasiv CB na MB
2.7. Nástroje centrální banky
2.8. Tržní ( nepřímé ) nástroje CB
2.9. Nezávislost CB
2.10. Chytáky
3. DEPOZITNÍ A PENĚŽNÍ MULTIPLIKÁTOR. STABILITA PENĚŽNÍHO MULTIPLIKÁTORU
3.1. Depozitní multiplikátor
3.2. Rozvinutý depozitní multiplikátor
3.3. Peněžní multiplikátor peněžní nabídky M1
3.4. Činitele ovlivňující přírůstek nabídky peněz
4. ÚROKOVÁ MÍRA A JEJÍ POHYB. VÝNOSOVÁ KŘIVKA A JEJÍ POUŽITÍ.
4.1. Vymezení pojmu
4.2. Obligace
4.2.1. Diskontované obligace
4.2.2. Obligace s kuponovým listem
4.2.3. Závěry
4.3. Základní teorie úrokové míry
4.4. Neoklasická teorie:
4.5. Teorie zápůjčních fondů:
4.6. Teorie preference likvidity ( Keynes ):
4.6.1. Otázky
4.7. Struktura úrokových měr
4.7.1. Riziková struktura IR
4.7.2. Lhůtová struktura IR
4.8. Teorie vysvětlující příčiny tvarů výnosových křivek
4.8.1. Teorie očekávání
4.8.2. Teorie oddělených trhů
5. TRANSAKČNÍ A DUCHODOVÝ PŘÍSTUP K POPTÁVCE PO PENĚZÍCH. TOBINUV A FRIEDMANUV PŘÍSTUP. CITLIVOST POPTÁVKY PO PENĚZÍCH
5.1. Hlavní teoretické přístupy k poptávce po penězích
5.2. Fischerova teorie poptávky po penězích
5.2.1. Závěry
5.3. Cambridgeská teorie poptávky po penězích
5.4. Srovnání Fischerovy a Cambridgeské rovnice
5.4.1. Přímý převodový mechanismus
5.4.2. Nepřímý převodový mechanismus
5.5. Friedmanova teorie poptávky po penězích
5.5.1. Faktory ovlivňující poptávku po penězích
5.5.2. Friedmanova ( monetaristická ) poptávková funkce
5.5.3. Závěr
5.6. Keynesovská teorie
5.6.1. Vysvětlení spekulativního motivu držby peněz
5.7. Baumol - Tobinův model
5.8. Tobinův model spekulativní poptávky
5.9. Citlivost poptávky po penězích
6. AS - AD MODEL. KEYNESIÁNSKÝ A MONETARISTICKÝ PŘÍSTUP. POTENCIONÁLNÍ ( PŘIROZENÝ ) PRODUKT.
6.1. AS - AD model
6.1.1. Substituty HDP
6.2. Křivka AD:
1.1.1. AD dle monetaristů
6.2.2. AD dle keynesiánců
6.2.3. Faktory ovlivňující AD
6.2.4. Posun křivky AD nahoru:
6.3. Křivka AS
6.3.1. konstrukce křivky LAS:
6.4. Posuny křivky AS
6.5. Posuny křivek AS a AD při změnách očekávání:
6.5.1. modely posunů
7. POPTÁVKOVÁ A NABÍDKOVÁ INFLACE. NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ DOPADY A POLITIKA CEB V OBDOBÍ INFLACE
7.1. Definice
7.2. Příčiny vzniku inflace podle monetaristů
7.3. Nemonetaristická kritika
7.4. Poptávková inflace
7.5. Nabídková inflace
7.5.1. Posun LRAS i SRAS
7.5.2. Posun pouze SRAS
7.6. Dopady inflace
7.7. Protiinflační politika
8. MODEL IS - LM. INTERPRETACE KŘIVEK. ÚČINNOST FISKÁLNÍ A MĚNOVÉ POLITIKY NA HOSPODÁŘSKÝ RUST
8.1. Předpoklady modelu IS-LM
8.2. IS křivka
8.3. LM křivka
8.4. Nerovnováha a obnovení rovnováhy v modelu IS-LM
8.5. Monetární kritéria ( peněž. zásoba, úrok. míra )
8.5.1. Závěr
8.6. Fisk. a měn. politika v keynesiánské ekonomice:
8.7. Fisk. a měn. politika v klasické a monetaristické ekonomice:
8.8. Transmisivní mechanismy
8.8.1. Předpoklady
8.8.2. Požadavky kladené na kritéria tr.
8.8.3. Transmisivní mechanismus v pojetí monetaristů
8.8.4. Transmisivní mechanismus v pojetí keynesiánců
9. PLATEBNÍ BILANCE A JEJÍ SALDA. INTERPRETACE KUMULATIVNÍCH SALD
9.1. Platební bilance
9.2. Horizontální struktura PB
9.3. Vertikální struktura PB
9.4. Saldo PB
9.4.1. Saldo výkonové bilance
9.4.2. Saldo běžné bilance
9.4.3. Úplné saldo
9.4.4. Saldo max. likvidity
10. SYSTÉMY DEVIZOVÉHO KURSU. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POHYB DEVIZOVÉHO KURSU. PARITA KUPNÍ SÍLY. ÚROKOVÝ DIFERENCIÁL
10.1. Kritéria při klasifikaci systému devizového kursu:
10.1.1. Směnitelné kursy
10.2. Kursy s pevnou vazbou na jednu vůdčí měnu:
1.1.1. Devizové intervence
10.2.2. Kursy s pevnou vazbou na měnový koš:
10.2.3. Kursy s pevnou vazbou na více nár. měn
10.2.4. Kursy s pružnými úpravami ústř. kursů
10.3. Volně pohyblivé kursy
10.4. Faktory ovlivňující pohyb měnového kursu
10.4.1. Teorie platební bilance
10.4.2. Kritika
10.4.3. Parita kupní síly ( purchasing power parity )
10.4.4. Kritika
10.4.5. Kritika
11. ostatní témata
11.1. Finanční trh – struktura, institucionální uspořádání, instrumenty
11.1.1. Modely alokace finančních prostředků
11.1.2. Finanční zprostředkovatelé
11.1.3. Struktura finančního trhu
11.1.4. Peněžní trh
11.1.5. Kapitálový trh
11.1.6. Úvěrový trh
11.1.7. Zahraniční finanční trhy
11.1.8. Eurotrhy
11.1.9. Devizové trhy
11.2. Obchodní bankovnictví
11.2.1. Bankovní systém
11.2.2. Funkce obchodních bank
11.2.3. Operace obchodních bank
11.2.4. Bilance obchodní banky
11.2.5. Druhy bank
11.2.6. Bankovní rizika
11.3. Bankovní regulace a dohled
11.3.1. Bankovní regulace
11.3.2. Ukazatele hodnocení činnosti bank
12. použité prameny