Eduard Petiška - Staré řecké báje a pověsti - Daidalos a Ikaros

"1) zachránila život. Dodnes se čejky bojí výšek, létají nízko nad zemí a také na ní hnízdí. Dajdalův skutek byl však odhalen a tak i se svým synem Ikarem utekl na Krétu. Tam ho s radostí přivítal krétský král Minós, který zrovna hledal stavitele. Daidalos tedy postavil obrovské bludiště pro Minotaura, obrovského člověka s býčí hlavou. Daidalos ovšem nechtěl zůstat na ostrově. Toužil se vrátit do své vlasti. Proto si sestrojil křídla z peří, nití a vosku. Udělal také jedny pro Ikara. Na druhý den časně ráno ho probudil a naučil ho křídla používat. A také mu přikázal, ať nelétá příliš nízko, nebo naopak vysoko. Křídla by totiž neobstála živlům. Oba tedy vzlétli a lidé žasli údivem. Nad mořem se ovšem Ikar rozhodl vyletět výš. Jenže slunce roztopilo vosk, křídla se rozpadly a Ikar spadl do moře, kde se utopil. zarmoucený otec počkel než vlny vyplaví jeho tělo a pohřbil ho na ostrově Ikaria, který má připomínat Ikarův osud. Daidalos poté odletěl daleko od své vlasti, vybudoval ještě plno zajímavých staveb, ale už nikdy nežil šťastným a spokojeným životem.