Pier Paolo Pasolini - Zběsilý život

Po 2. světové válce se italská společnost a italské umění vyrovnávalo s více než dvacetiletou existencí mussoliniovského fašismu. V umění se tento fašismus projevoval hlavně důrazem na sílu a vůli, na kult nadčlověka, pompézností a symbolismem. Proto se po 2. světové válce vrátilo italské umění k obyčejnému člověku, k jeho každodennímu životu a jeho starostem. Od fašistické vyumělkovanosti se vrátilo k realistické metodě, která dala vznik výraznému uměleckému směru – neorealismu, jež se projevil nejen v literatuře, ale velice významně i v italském filmu. Obě tyto formy spojil ve své osobě představitel pozdního neorealismu Pier Paolo Pasolini.