Krizové řízení firmy (ekonomické a právní aspekty)

Tématem této práce je řízení podniku v krizi se zaměřením na ekonomické a právní aspekty. Rozsah tohoto tématu je tak určen poměrně široce a bylo tedy třeba si rozsah zúžit a konkrétněji vymezit. Na krizové řízení podniku se dá nahlížet ze tří různých pohledů. Předně se jedná o pohled ekonomický, tedy jak můžeme pomocí ekonomických nástrojů poznat, že je podnik v krizi a jakými ekonomickými opatřeními můžeme krizi zažehnat. Další část, kterou řízení v krizi obnáší, je pohled manažerský. Jedná se tak o různé styly řízení, manažerské postupy i osobní kvality krizového manažera. Metody, které mají pomoci při krizovém řízení, jsou nakonec vymezeny legislativními možnostmi. Tedy ne každý krok, který manažer vymyslí, právo umožňuje.

Tato práce se předně zabývá ekonomickými aspekty řízení podniku v krizi. Pro úplnost některých kapitol však považuji za nezbytné zmínit i některá hlediska managementu, například charakteristika krizové komunikace. Při bližším studiu daného tématu pro výběr konkrétní náplně práce jsem v knize Tomáše Richtera Insolvenční právo narazil v úvodních kapitolách reorganizace podle zákona o úpadku na poměr mezi počty povolených vyrovnání a prohlášených konkursů za dobu působení zákona o konkursu a vyrovnání. Za dobu šestnácti let, kdy byl tento zákon v platnosti, bylo prohlášeno více než 20 tisíc konkursů a povoleno pouhých 45 vyrovnání. Věřím, že není možné, aby v pouhých 45 případech bylo výhodnější řešit úpadek vyrovnáním. Zřejmě i tento nepoměr byl popudem k celkové rekodifikaci úpadkové práva.

První část práce se věnuje definici krizí, předcházení krizím a jejich monitorováním. Větší část je věnována risk managementu, který chápu jako jednu z nejdůležitějších částí řízení krizí, jelikož většina krizí díky tomuto řízení ani nemusí vypuknout. V práci bych rád vytipoval nejčastější příčiny vzniku krize a důvody, proč muselo dojít až k jejich vyvrcholení.

Druhá část práce je věnována fázím krizí a postupům při vypuknutí krize. Pozornost je pak věnována možným procedurám vedoucím k zachování provozu podniku. Právě zachování provozu podniku totiž vidím jako hlavní cíl při řešení krizí. Aby nešlo o pouhé konstatování teorie, snažil jsem se v prvních dvou částech o doplnění praktických pohledů lidí z praxe a případných statistických průzkumů. Chtěl bych tak podat ucelený pohled na krizové řízení a jeho součásti.