Možnosti harmonizace práce a rodiny ve vybrané zaměstnavatelské organizaci

Harmonizace práce a rodiny je v posledních letech velmi diskutovanou problematikou. Potřeba skloubit pracovní sféru se sférou rodinnou (péče o děti a domácnost) se dostává stále více do popředí, při snaze o začlenění se do pracovního procesu. K této skutečnosti je přihlíženo nejen ženami, které v drtivé většině pečují o děti a zabezpečují chod domácnosti, ale také muži, kteří se též pozvolna zařazují mezi osoby celodenně pečující o děti - muži na rodičovské dovolené. Podle Křížkové et al. je „nejrozšířenější strategií harmonizace práce a rodiny pro ženy v České republice nástup na mateřskou a posléze rodičovskou dovolenou, která trvá do tří, respektive až do čtyř let věku dítěte.“ (2005, s. 42.)1 Ve světě je podle mnohých výzkumů uvedená strategie i strategií otců. V České republice není tato skutečnost zdaleka tak rozšířena, spíše naopak. Otec na rodičovské dovolené je stále něčím zvláštním a nezvyklým, a především on sám musí vynaložit velké vnitřní přesvědčení, úsilí a odvahu čelit sociální kontrole společnosti, která tuto skutečnost často ještě považuje za nepřijatelnou. Přesto se však vyskytují případy, i když zatím ve velmi malém počtu, kdy péči o děti a domácnost zajišťuje muž. Tato situace často vyplývá buď ze skutečnosti, že muž je nezaměstnaný, nebo v rozhodném období, kdy rodiče volí strategii harmonizace, má menší příjem než manželka a tudíž se sdílení rolí zdá být pro rodinu výhodnější a ekonomičtější. V některých případech se však jedná o situaci, kdy muž zajišťuje péči o děti a domácnost, protože sám chce (srovnej např. Nešporová, 2005).

Rodina zahrnuje, vedle svých dalších funkcí - jako je funkce reprodukční a sociální, zvláště péči o děti, zodpovědnost za jejich výchovu a ekonomickou spolupráci mezi partnery. Tyto aspekty tvoří hlavní páteř harmonizace práce a rodiny. Potřeba harmonizace práce a rodiny je v České republice, stejně tak jako v jiných zemích, významná a nezbytná. Podle Křížkové et al. (2005) patří mladé rodiny s dětmi a rodiny s jedním rodičem do kategorie domácností s nízkou životní úrovní. Ekonomická situace těchto rodin vyžaduje spojení pracovní aktivity s péčí o malé děti. Křížková a Hašková (2003) ve své studii uvádějí, že práce (rozumějme placená práce) je pro většinu žen druhou nejvýznamnější hodnotou v životě, když na prvním místě je péče o děti. Placená práce podle Křížkové a Haškové (2003) představuje pro ženy finanční přínos do rodiny (domácnosti) i možnost vlastní nezávislosti (zajištění) v nemoci i ve stáří. S tím nezbývá, než souhlasit.