Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Parlamentní systémy
«»
| Přípona |
Typ diplomová práce |
Stažené 0 x |
| Velikost 0,5 MB |
Jazyk český |
ID projektu 10462 |
| Poslední úprava 19.06.2017 |
Zobrazeno 1 179 x |
Autor: quadra |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
16 Kreditů - kvalita:
87,5% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Univerzita Karlova v Praze
- Fakulta:Právnická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy » Politologie
- Předmět:-
- Studijní obor:-
- Ročník:5. ročník
- Formát:PDF dokument (.pdf)
- Rozsah A4:77 stran
Pro svou diplomovou práci jsem si zvolila téma Parlamentní systémy zejména z důvodu, že Česká republika se řadí mezi státy s parlamentní formou vlády, podobně jako většina států Evropy a dle mého názoru, by si každý člověk měl být vědom, alespoň v základních rysech, jak funguje politický systém, ve kterém žije. Studium politických systémů nám totiž v podstatě odpovídá na otázku, jaké orgány vykonávají a podílejí se na státní moci a jakými pravomocemi tyto orgány disponují. Politický systém nepředstavuje systém vázaný pouze na politiku či vládu, ba naopak je spojen i se systémy právními, ekonomickými, kulturními a řadou dalších sociálních systémů. Události posledních let, kdy došlo k vyslovení nedůvěry vládě Mirka Topolánka v době předsednictví Radě Evropské unie či zavedení přímé volby prezidenta republiky, mě vedly k zamyšlení se nad touto problematikou a nad principy, na jejichž základě tyto systémy fungují.
Cílem předkládané diplomové práce je zejména komplexně definovat parlamentní systémy a základní principy jejich fungování, mezi něž patří především princip dělby moci, který není chápán příliš striktně, svrchovanost parlamentu a specifické vztahy mezi exekutivou a legislativou. Snažím se rozlišit mezi jednotlivými typy těchto systémů, byť totiž fungují v podstatě na stejných principech, rozložení moci mezi nejvyššími státními orgány i jejich postavení v ústavním systému může být odlišné, což se budu snažit ukázat především na konkrétních příkladech. Zaměřím se také na Českou republiku, kde se budu snažit vystihnout vzájemné vztahy mezi nejvyššími ústavními orgány a zabývat se budu také změnami právního řádu, zejména novelou Ústavy zavádějící přímou volbu prezidenta republiky a návrhem novely Ústavy o zavedení konstruktivního hlasování o nedůvěře.
Pro každý politický systém jsou typické určité vztahy mezi nejvyššími ústavními orgány, které zahrnují parlament, vládu a prezidenta republiky. Pro parlamentní formu vlády je typické slabé postavení prezidenta republiky, jehož funkce jsou spíše reprezentativní povahy, čímž se parlamentní systémy výrazně odlišují od systémů prezidentských či poloprezidentských, a vzájemná spolupráce mezi exekutivou a legislativou.
Politický systém každého státu je určitou individualitou, a k jeho pochopení nám nepostačí pouhý nástin vztahů mezi nejvyššími státními orgány, ale v mnoha případech je potřeba zaměřit se též na tradice či na historii, která značně vedla k utváření politického systému dané země. Typickým příkladem je Spolková republika Německo, ve které zákonodárci při tvorbě Základního zákona vycházeli především z negativních zkušeností z období Výmarské republiky a nacionálního socialismu. Velký důraz na tradici a historické souvislosti klade také Velká Británie, ve které ani v současnosti neexistuje psaná ústava, a úprava vztahů mezi nejvyššími státními orgány je z velké části založena na ústavních zvyklostech. I z tohoto důvodu se budu v závěrečné části své diplomové práce zabývat těmito dvěma politickými systémy, které např. Giovanni Sartori řadí pod premiérské systémy, přesto však i zde se setkáme s jistými odlišnostmi.
Cílem předkládané diplomové práce je zejména komplexně definovat parlamentní systémy a základní principy jejich fungování, mezi něž patří především princip dělby moci, který není chápán příliš striktně, svrchovanost parlamentu a specifické vztahy mezi exekutivou a legislativou. Snažím se rozlišit mezi jednotlivými typy těchto systémů, byť totiž fungují v podstatě na stejných principech, rozložení moci mezi nejvyššími státními orgány i jejich postavení v ústavním systému může být odlišné, což se budu snažit ukázat především na konkrétních příkladech. Zaměřím se také na Českou republiku, kde se budu snažit vystihnout vzájemné vztahy mezi nejvyššími ústavními orgány a zabývat se budu také změnami právního řádu, zejména novelou Ústavy zavádějící přímou volbu prezidenta republiky a návrhem novely Ústavy o zavedení konstruktivního hlasování o nedůvěře.
Pro každý politický systém jsou typické určité vztahy mezi nejvyššími ústavními orgány, které zahrnují parlament, vládu a prezidenta republiky. Pro parlamentní formu vlády je typické slabé postavení prezidenta republiky, jehož funkce jsou spíše reprezentativní povahy, čímž se parlamentní systémy výrazně odlišují od systémů prezidentských či poloprezidentských, a vzájemná spolupráce mezi exekutivou a legislativou.
Politický systém každého státu je určitou individualitou, a k jeho pochopení nám nepostačí pouhý nástin vztahů mezi nejvyššími státními orgány, ale v mnoha případech je potřeba zaměřit se též na tradice či na historii, která značně vedla k utváření politického systému dané země. Typickým příkladem je Spolková republika Německo, ve které zákonodárci při tvorbě Základního zákona vycházeli především z negativních zkušeností z období Výmarské republiky a nacionálního socialismu. Velký důraz na tradici a historické souvislosti klade také Velká Británie, ve které ani v současnosti neexistuje psaná ústava, a úprava vztahů mezi nejvyššími státními orgány je z velké části založena na ústavních zvyklostech. I z tohoto důvodu se budu v závěrečné části své diplomové práce zabývat těmito dvěma politickými systémy, které např. Giovanni Sartori řadí pod premiérské systémy, přesto však i zde se setkáme s jistými odlišnostmi.
Klíčová slova:
politické systémy
parlamentní systémy
státní moc
vláda
parlament
hlava státu
Obsah:
- Úvod -3-
1. Politické systémy -5-
2. Parlamentní systémy -6-
3. Vztahy mezi orgány státní moci -11-
3.1 Parlament -11-
3.1.1 Počátky vzniku parlamentu -12-
3.1.2 Pravomoc a působnost parlamentu -14-
3.2 Vláda -16-
3.2.1 Postavení evropských premiérů -19-
3.3 Postavení hlavy státu -20-
3.3.1 Postavení hlavy státu v parlamentní monarchii -22-
3.3.2 Postavení hlavy státu v parlamentní republice -22-
4. Vnitřní členění parlamentních systémů -23-
4.1 Členění parlamentních systémů dle Vladimíra Klokočky -23-
4.1.1 Parlamentarismus v konstitučních monarchiích -24-
4.1.2 Klasický republikánský parlamentarismus -26-
4.1.3 Racionalizovaný parlamentarismus -28-
4.1.4 Prezidiální parlamentarismus -31-
4.2 Členění parlamentních systémů dle Giovanni Sartoriho -32-
4.2.1 Premiérský parlamentarismus -32-
4.2.2 Parlamentarismus s převahou zákonodárného sboru -33-
4.2.3 Stranicky kontrolovaný parlamentarismus -33-
5. Parlamentní systém v České republice -34-
5.1 Vývoj parlamentního systému od vzniku Československého státu -35-
5.1.1 Období 1918 - 1938 -35-
5.1.2 Období 1939 - 1960 -38-
5.1.3 Období 1960 - 1989 -40-
5.1.4 Období 1989 - 1992 -41-
5.2 Vztahy mezi orgány státní moci -42-
5.2.1 Parlament ČR -42-
5.2.2 Vláda ČR -45-
5.2.3 Prezident ČR -49-
6. Parlamentní systém ve Velké Británii a SRN -53-
6.1 Velká Británie -54-
6.2 Spolková republika Německo -58-
Závěr -63-
Seznam použitých zkratek -65-
Seznam použité literatury -66-
Monografie -66-
Internetové zdroje -70-
Články -70-
Právní předpisy -70-
Resumé -71-
Zdroje:
- ADAMOVÁ, Karolina a Ladislav KŘÍŽKOVSKÝ. Základy politologie: [srovnávací analýza demokratických politických systémů]. 2. dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2004, 365 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 80-717-9870-3.
- BAXA, Bohumil. Formy republiky. Praha: Ministerstvo školství a národní osvěty, 1923, 32 s.
- BLAHOŽ, Josef, Vladimír BALAŠ a Karel KLÍMA. Srovnávací ústavní právo. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: ASPI, 2007, 511 s. ISBN 978-807-3573-126.
- CABADA, Ladislav a Michal KUBÁT. Úvod do studia politické vědy: [srovnávací analýza demokratických politických systémů]. Vyd. 2. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, 455 s. ISBN 978-807-3800-765.
- DVOŘÁKOVÁ, Vladimíra. Základní modely demokratických systémů. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1357-7.
- FIALA, Petr. Politický systém Spolkové republiky Německo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1994, 136 s. ISBN 80-210-0907-1
- FILIP, Jan, Jan SVATOŇ a Josef ZIMEK. Základy státovědy. 3. opr. a zkrác. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 264 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 306. ISBN 80-210-3023-2.
- FILIP, Jan. Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva. Vyd. 2., dopl. Brno: Masarykova univerzita, 2001, 458 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 263. ISBN 80-210-2592-1.
- GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 4. upr. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, 343 s. Právnické učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 978-807-3800-239.
- HEYWOOD, Andrew. Politologie. 3. vyd. Překlad Zdeněk Masopust. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 537 s. ISBN 978-807-3801-151.
- HOLLÄNDER, Pavel. Základy všeobecné státovědy. 2., rozš. vyd. (Ve Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk 1. vyd.). Překlad Zdeněk Masopust. Plzeň: Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk, 2009, 364 s. ISBN 978-807-3801-786.
- JELLINEK, Jiří. Všeobecná státověda. Praha: J. Laichter, 1906, 866 s. Laichterův Výbor nejlepších spisů poučných.
- KLÍMA, Karel. Ústavní právo. 3. rozš. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2006, 759 s. Právnické učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 80-738-0000-4.
- KLIMEK, Antonín. Počátky parlamentní demokracie v Československu, in: VALENTA, Jaroslav, Emil VORÁČEK a Josef HARNA. Československo 1918-1938: osudy demokracie ve střední Evropě : sborník mezinárodní vědecké konference v Praze, 5.-8. října 1998, Valdštejnský palác-Senát Parlamentu České republiky. Praha: Historický ústav, c1999.str. 111-122. ISBN 80-85268-99-X.
- KLOKOČKA, Vladimír. Ústavní systémy evropských států: (srovnávací studie). 2. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2006, 423 s. ISBN 80-720-1606-7.
- ...
- ...
- ...