Popis:
Zvládání pracovních povinností spolu s péčí o rodinu a malé děti často vyžaduje perfektní organizaci a spolupráci celé rodiny. V průběhu minulého století začaly mít ženy na starosti jak péči o domácnost a rodinu, tak také začaly vykonávat placené zaměstnání, tento stav se postupně ve společnosti ustálil a přetrvává dodnes. (Giddens 1999) Společnost se tedy začala zabývat otázkou, jak ženám v jejich dvojí povinnosti pomáhat. Státy začaly vytvářet prorodinná opatření, a také zaměstnavatelé se do tohoto procesu zapojili. Nicméně, pro mnohé z nich se stalo výhodnějším, aby zaměstnávali spíše jiné skupiny pracovníků než ženy s malými dětmi, protože ty jsou nuceny tato opatření ve větší či menší míře využívat. (Giddens 1999)
Poznávacím cílem této práce je tedy zjistit odpověď na otázku: Jaké jsou postoje zaměstnavatelů k potřebám harmonizace práce a rodiny svých zaměstnanců, jak hodnotí současná opatření a jaká řešení v této problematice by oni navrhovali a ocenili? Cílem je zjistit, jak se zaměstnavatelé dívají na potřeby svých zaměstnanců s dětmi skloubit pracovní a rodinné povinnosti, zda cítí odpovědnost jim v tomto náročném období pomáhat a jaké nevýhody či výhody spatřují v tom, když poskytují práci ženám s malými dětmi. Dále budeme zjišťovat, zda zaměstnavatelům vyhovují státní, pracovně legislativní a další opatření pro harmonizaci práce a rodiny, v čem jim přináší komplikace při úspěšném vedení organizace. Neméně podstatné bude také poznat jejich vlastní návrh pro úspěšné sladění práce a rodiny - jak docílit toho, aby měli funkční organizaci a zároveň spokojené zaměstnance.
Diplomová práce je koncipována do tří částí. Nejprve v teoretické části definuji základní pojmy poznávacího cíle. Zaměstnavatelé jsou nahlíženi z pohledu jejich vztahu k zaměstnancům s dětmi, rovněž zde jsou uvedeny teorie, které rozebírají možné důvody, proč zaměstnavatelé vychází nebo nevychází zaměstnancům s dětmi vstříc. Další pojmem jsou potřeby zaměstnanců s dětmi v oblasti harmonizace práce a rodiny a věnuje se mu druhá kapitola teoretické části. Zde bude mimo jiné předložen vývoj zaměstnanosti žen, jejich dvojí zátěž vyplývající z pracovních a rodinných povinností. Třetí kapitola teoretické části rozebírá státní, pracovně legislativní a zaměstnavatelská opatření pro harmonizaci práce a rodiny. V poslední kapitole teoretické části jsou podle dosavadních zjištění shrnuty postoje zaměstnavatelů k potřebám harmonizace práce a rodiny svých zaměstnanců.
Výzkum, respektive jeho metody a strategie, je popsán ve druhé části diplomové práce. V úvodu metodické části je předložena typologie zaměstnavatelů, na základě které poté proběhl samotný výzkum, poté jsou definovány jednotky zkoumání a zjišťování a způsob jejich výběru. Je zde předložena charakteristika jednotlivých respondentů, výzkumný postup a technika sběru dat. Poslední kapitola metodické části se zabývá procesem operacionalizace.
Klíčová slova:
zaměstnavatelé
harmonizace práce
opatření
operacionalizace
pracovní doba
zaměstnání
Obsah:
- 1. ÚVOD 1
2. TEORETICKÁ ČÁST 5
2.1 Zaměstnavatelé 5
2.1.1 Zaměstnavatel podle zákoníku práce a členění zaměstnavatelů 5
2.1.2 Problémy zaměstnavatelů vzhledem k pracovnímu výkonu jejich zaměstnanců s dětmi 6
2.1.3 Zaměstnavatel pohledem institucionální teorie ve vztahu k harmonizaci práce a rodiny 6
2.1.4 Zaměstnavatel pohledem teorie ekonomické racionality 9
2.1.5 Paternalismus 10
2.1.6 Koncept společenské odpovědnosti firem 11
2.2 Potřeby zaměstnanců s dětmi v oblasti harmonizace práce a rodiny 12
2.2.1 Vývoj zaměstnanosti žen a jejich postavení na trhu práce 13
2.2.2 Jednotlivé potřeby zaměstnanců s dětmi v oblasti harmonizace práce a rodiny 15
2.2.2.1 Potřeba časově sladit zaměstnání a práci v domácnosti 16
2.2.2.2 Potřeba dvou příjmů 17
2.2.2.3 Potřeby zaměstnance v době péče o nejmenší, předškolní a školní děti 19
2.3 Opatření harmonizace práce a rodiny 20
2.3.1 Opatření státu v oblasti slučitelnosti profesních a rodinných rolí 21
2.3.2 Zákonem stanovená opatření pro zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnancům pečujícím o malé děti 23
2.3.3 Opatření zaměstnavatelů pro harmonizaci práce a rodiny zaměstnanců 25
2.3.4 Náklady a zisky prorodinných opatření pro zaměstnavatele 28
2.4 Postoj zaměstnavatelů k potřebám harmonizace práce a rodiny svých zaměstnanců 29
2.4.1 Definice pojmu postoj 30
2.4.2 Zaměstnavatelé a pocit zodpovědnosti za rodinné závazky svých zaměstnanců 30
2.4.3 Postoj zaměstnavatelů k úpravám pracovní doby 33
3. METODICKÁ ČÁST 37
3.1 Stanovení dílčích výzkumných otázek 37
3.2 Metody a strategie 38
3.3 Způsob výběru a stanovení jednotek zkoumání a zjišťování 38
3.4 Charakteristika respondentů 40
3.5 Výzkumný postup 41
3.6 Technika sběru dat 42
3.7 Operacionalizace 42
4. EMPIRICKÁ ČÁST 47
4.1 Analýza a vyhodnocení rozhovorů 47
4.2 Jaký je postoj zaměstnavatelů k potřebám harmonizace práce a rodiny svých zaměstnanců? 47
4.3 Jaká řešení v problematice slaďování práce a rodiny by zaměstnavatelé sami navrhovali a ocenili? 52
4.4 Jaký je postoj zaměstnavatelů k současným státním opatřením harmonizace práce a rodiny a k současným opatřením pracovní legislativy v této oblasti? 54
4.4.1 Postoj zaměstnavatelů k opatření mateřské a rodičovské dovolené, nařízení úpravy pracovní doby a poskytnutí volna pro ošetřování dítěte 54
4.4.2 Postoj zaměstnavatelů k omezeným možnostem využití jeslí, mateřských školek a k dalším formám zajištění péče o dítě 57
4.4.3 Postoj zaměstnavatelů k pracovně legislativním opatřením 59
4.5 Jaký je názor zaměstnavatelů na možnosti zavádět prorodinná opatření (především oblast úprav pracovní doby, místa výkonu zaměstnání, oblast péče o děti….) - u zaměstnavatelů obecně, u nich samých konkrétně? 62
4.5.1 Postoj zaměstnavatelů ke zkrácení pracovního úvazku 62
4.5.2 Postoj zaměstnavatelů k flexibilní pracovní době 65
4.5.3 Postoj zaměstnavatelů k umožnění práce z domova a sdílení pracovních míst svým zaměstnancům 66
4.5.4 Postoj zaměstnavatelů k zaměstnaneckým výhodám, které by mohli zaměstnanci pečující o děti využívat 67
5. ZÁVĚR 69
SEZNAM LITERATURY 73
ANOTACE 79
REJSTŘÍK 81
STAŤ 83