Přínosy rekvalifikací pro osoby s nízkým vzděláním v okrese Brno-město
Popis:
Trh práce je značně konkurenčním místem s tvrdými podmínkami a faktor úspěchu či neúspěchu v této oblasti působnosti je determinantou i pro kvalitu osobního života. Mezi neúspěšné účastníky pracovního trhu patří nezřídka i osoby s nízkým vzděláním. Bez ohledu na příčiny nízké úrovně jejich dosaženého vzdělání je tato skutečnost výrazným faktorem ovlivňujícím úspěšnost na trhu práce.
Zodpovědné autority a instituce se samozřejmě snaží prostřednictvím různých opatření tuto negativní skutečnost řešit a zvýšit šance na uplatnění nízkokvalifikovaných, ale i dalších znevýhodněných kategorií na trhu práce. Mezi tato opatření patří i rekvalifikace, které jako součást aktivní politiky zaměstnanosti usilují prostřednictvím zvýšení či změny kvalifikace o vyšší míru zaměstnanosti i lepší zaměstnatelnost neúspěšných účastníků pracovního trhu. Dobrý záměr je jedna věc, jak efektivní je však fungování v realitě? Mají ti skutečně nejvíce potřební, tj. ti, jejichž kvalifikace je tou hlavní bariérou pro uplatnění na trhu práce, dostatečný přístup k rekvalifikačním kurzům a mají tyto kurzy potřebnou kvalitu? V souvislosti s tímto tématem se nabízí řada otázek, hlavním cílem naší práce však bude zjistit, jaké přínosy mají rekvalifikace pro osoby s nízkým vzděláním. Jako specifickou lokalitu pro výzkumnou činnost jsme zvolili okres Brno-město, jednak s ohledem na dostupnost, ale také s přihlédnutím na profil Brna jako druhého největšího města ČR, což sice na jednu stranu přináší velké množství pracovních příležitostí, na stranu druhou je tento fakt spojen s řadou sociálních problémů.
Klíčová slova:
marginalizace
vzdělání
rekvalifikace
statistická data
rozhovory
ukončení kurzu
Obsah:
- Úvod 6
1 Příčiny sociální exkluze a marginalizace 8
1.1 Sociální exkluze 8
1.2 Marginalizace 9
1.3 Zaměstnatelnost 10
1.4 Příčiny vyplývající z charakteristik a úsilí aktérů pracovního trhu 12
1.4.1 Lidský kapitál 12
1.4.2 Sociální kapitál 13
1.5 Příčiny vyplývající z charakteristik trhů 14
1.6 Shrnutí 16
2 Postavení osob s nízkým vzděláním na trhu práce 18
2.1 Klasifikace vzdělání 18
2.2 Složení populace ČR podle vzdělání 20
2.3 Empirické doložení marginálního postavení osob s nízkým vzděláním na trhu práce 23
2.3.1 Vliv na nezaměstnanost a ekonomickou neaktivitu 24
2.3.2 Vliv na mzdy 28
2.4 Sociální vyloučení osob s nízkým vzděláním 32
2.5 Shrnutí 36
3 Rekvalifikace a další nástroje aktivní politiky zaměstnanosti 38
3.1 Hospodářská politika (politika zaměstnanosti) 38
3.2 Politika pracovního trhu 39
3.2.1 Definice a rozdělení 39
3.2.2 Výdaje na politiku pracovního trhu v ČR a EU 40
3.2.3 Aktivní politika pracovního trhu (aktivní politika zaměstnanosti) 41
3.3 Rekvalifikace 44
3.3.1 Definice a typologie 44
3.3.2 Organizace a financování rekvalifikací 45
3.3.3 Efekty rekvalifikací 46
3.3.4 Cílenost a kvalita rekvalifikací z pohledu odborné literatury 49
3.4 Shrnutí 51
4 Metodologická část práce 53
4.1 Cíle práce 53
4.2 Výzkumné otázky 54
4.3 Výzkumná strategie a její metody a techniky 54
4.4 Výzkumný vzorek a způsob jeho výběru 56
4.5 Výzkumný postup 58
4.6 Operacionalizace 59
5 Cílenost rekvalifikací na osoby s nízkým vzděláním 61
5.1 Analýza statistických dat 61
5.2 Postoj pracovníků ÚP 64
5.3 Shrnutí 65
6 Analýza rozhovorů 67
6.1 Okolnosti vstupu do programu 68
6.1.1 Důvody účasti v rekvalifikaci 68
6.1.2 Spokojenost s přístupem a chováním pracovníků úřadu práce 69
6.2 Očekávání účastníků před začátkem rekvalifikace 70
6.2.1 Očekávání o průběhu rekvalifikace 70
6.2.2 Obavy účastníků před začátkem rekvalifikace 70
6.2.3 Očekávání o přínosech účasti v rekvalifikaci 71
6.3 Spokojenost účastníků s průběhem rekvalifikace 72
6.3.1 Spokojenost s chováním a přístupem lektorů 72
6.3.2 Spokojenost s obsahem a kvalitou rekvalifikace 72
6.4 Okolnosti týkající se ukončení kurzu 75
6.5 Přínosy rekvalifikací 76
6.5.1 Přínosy pro nalezení zaměstnání 76
6.5.2 Přínosy pro zaměstnatelnost 77
6.5.3 Psychosociální přínosy 78
6.5.4 Negativní okolnosti účasti v rekvalifikaci 79
6.6 Shrnutí 82
Závěr 86
Literatura 90
Anotace 97
Annotation 98
Jmenný rejstřík 99
Věcný rejstřík 100
Přílohy 101
Příloha 1 Srovnání evropských mezd za rok 2006 101
Příloha 2 Pasivní politika pracovního trhu 102
Příloha 3 Struktura a efektivnost rekvalifikací podle zdroje financování 105
Stať 109
Zdroje:
- BECKER, G. S. (1993). Human Capital. A Theoretical and Empirical Analysis with Special Reference to Education. Third Edition. The University of Chicago Press, Ltd., London.
- BOURDIEU, P. (1983). Ökonomisches Kapital, kulturelles Kapital, soziales Kapital. in Soziale Ungleichheiten (Soziale Welt, Sonderheft 2), ed. by Reinhard Kreckel. Goettingen: Otto Schartz & Col. Pp. 183-98. translated by Richard Nice.
- BROWN, P., HESKETH, A. and WILLIAMS, S. (2002). Employability in a Knowledge-Driven Economy. Working Paper Series. Paper 26. School of Social Science. Cardiff University.
- BYRNE, D. (1999). Social Exclusion. Buckingham: Open University Press.
- CALMFORS, L. (1994). Active Labour Policy and Unemployment - A Framework for the Analysis of Crucial Design Features. Institute for International Economic Studies, Paris, OECD.
- DISMAN, M. (1998). Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele. Karolinum-nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze.
- HENDL J. (2005). Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál.
- HORA, O., KOFROŇ, P. a SIROVÁTKA, T. (2008). Příjmová chudoba a materiální deprivace v České republice s důrazem na situaci dětí podle výsledků šetření SILC. VÚPSV, v.v.i Praha, výzkumné centrum Brno.
- HORA, O., SIROVÁTKA, T., TOMEŠOVÁ-BARTÁKOVÁ, H. a VYHLÍDAL, J. (2009). Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti realizovaných v roce 2007 se zaměřením na rekvalifikace (struktura, cílenost, krátkodobé a střednědobé efekty na opuštění evidence). VÚPSV, v.v.i. Praha.
- HORÁKOVÁ, M. (2001). Právo na práci neznamená bezpodmínečně možnost pracovat (Zdravotní postižení jako faktor pracovního neúspěchu). Diplomová práce. Masarykova universita.
- HORÁKOVÁ, M. (2005). Problematika osob s nízkou kvalifikací. In Winkler, J., Klimplová, L., Žižlavský, M. (eds.). Účelové programy na lokálních trzích práce, jejich význam, potřebnost a realizace. Brno: FSS MU.
- HORÁKOVÁ, M. (2010). Důvody a možnosti hodnocení výcvikových a vzdělávacích programů a jejich účinků pro nízkokvalifikované osoby: návrh komplexního hodnotícího postupu. In: Fórum sociální politiky 1/2010.
- HORÁKOVÁ, M., RÁKOCZYOVÁ, M. (2003). Přínosy rekvalifikací pro znevýhodněné skupiny nezaměstnaných. in: Sirovátka, Mareš. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Masarykova universita. Brno.
- KOTÍKOVÁ, J. (2003). Rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání z pohledu úřadů práce. in: Sirovátka, Mareš. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Masarykova universita. Brno.
- MAREŠ, P. (2000). Chudoba, marginalizace, sociální vyloučení. Sociologický časopis, 2000, Vol. 36 (No. 3: 285-297). Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, Brno.
- MAREŠ, P., HORÁKOVÁ, M. a RÁKOCZYOVÁ, M. (2008). Sociální exkluze na lokální úrovni. VÚPSV, v.v.i. Praha.
- MAREŠ, P, SIROVÁTKA, T. (2003). Dochází na českém trhu k marginalizaci? in: Sirovátka, T., Mareš, P. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika.
- NICAISE, I. et al. (1995). Labour Market Programmes for the Poor in the Europe. Pitfalls, Dilemmas and How to Avoid Them. Aldershot: Avebury.
- ROSENBERG, S. (2008). From Segmentation to Flexibility. In: Reich. Segmented Labour Markets and Labour Mobility. Flexibility, Monopsony and The New Labour Market Segmentation. Volume II. Bodmin, Cornval, MPG Books Ltd.
- SEN, A. (1992). Inequality Reexamined. Harvard University Press Cambridge, Massachusetts.
- SIROVÁTKA, T. (1995). Politika pracovního trhu, MU v Brně.
- SIROVÁTKA, T. (1997). Marginalizace na pracovním trhu. Brno: FSS MU.
- ŽIŽLAVSKÝ, M. (2004). Faktory a úroveň motivace k zaměstnání. In Winkler, J., Žižlavský, M., eds.: Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti. Fakulta sociálních studií, Masarykova universita v Brně, 2004.
O souborech cookie na této stránce
Soubory cookie používáme pro funkční účely, pro shromažďování a analýzu informací o výkonu a používání stránky.