Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Spokojenost s domácí péčí v Brně pohledem seniorů
«»
| Přípona |
Typ diplomová práce |
Stažené 0 x |
| Velikost 2,0 MB |
Jazyk český |
ID projektu 11960 |
| Poslední úprava 23.04.2018 |
Zobrazeno 1 096 x |
Autor: royal.cut |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
18 Kreditů - kvalita:
92,2% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Masarykova univerzita
- Fakulta:Fakulta sociálních studií
- Kategorie:Humanitní vědy » Politologie
- Předmět:Rodinná politika
- Studijní obor:-
- Ročník:2. ročník
- Formát:PDF dokument (.pdf)
- Rozsah A4:136 stran
Rostoucí podíl stárnoucích osob ve věkové struktuře obyvatelstva se specificky odrazí ve všech medicínských oborech. Tato skutečnost postihne zejména praxi praktických lékařů pro dospělé oboru všeobecného lékařství. Primární péče, jako místo prvního kontaktu seniora s péčí v systému veřejného zdravotnictví, by měla hrát stále větší roli v péči o staré a chronicky nemocné občany, zejména svým zaměřením na primární prevenci, sekundární prevenci, kurativu a koordinaci navazujících služeb. Jedním z článků primární péče, kde se navzájem prolíná a setkává péče zdravotní a sociální, je komplexní domácí péče.
Domácí péči lze zařadit do subsystému dlouhodobé péče. Stále však přetrvává nízká propojenost služeb zdravotních se sociálními a stále je kladen velký důraz na péči ústavní, i když často s rozporem se zájmy klientů.
Na vznik a průběh onemocnění má zásadní vliv stav našeho fyzického a psychického zdraví. Obranyschopnost organismu je oslabena ve chvílích, kdy jsme vystaveni stresu, depresím, nepohodě. V těchto chvílích nám pomáhá prostředí, které všichni důvěrně známe, kde se cítíme bezpečně - domov.
V minulosti byli staří, nemocní a hendikepovaní lidé přirozenou součástí společnosti. Tradičně o ně pečovala především rodina. V případě, že člověk rodinu neměl, převzala tuto péči obec, z níž člověk pocházel. Rozvoj měst a průmyslové výroby přinesl velké změny i v sociální oblasti, postupně začali vznikat velké ústavy, kde byla péče o nemocné a staré soustřeďována. Především ve druhé pol. minulého století byla společnost utvrzována v tom, že ústavní péče je nejlepší řešení pro ty, kteří potřebují pomoc od druhých. Lidé zde umístění mají sice profesionální péči, ale dostávají se do jakési sociální izolace. Domácí péče pomáhá tento model změnit nebo jej alespoň přizpůsobit součastným podmínkám. Rostoucí počet starších lidí, kteří vyžadují zdravotní péči, nesmí být vnímáno jako nebezpečí či krize. Stárnutí je výsadou a sociálním výdobytkem dnešní doby. Naše společnost se musí soustředit na rozvoj patřičné zdravotní, sociální a ekonomické politiky, na rozšíření služeb pro stárnoucí populaci.
Domácí péči lze zařadit do subsystému dlouhodobé péče. Stále však přetrvává nízká propojenost služeb zdravotních se sociálními a stále je kladen velký důraz na péči ústavní, i když často s rozporem se zájmy klientů.
Na vznik a průběh onemocnění má zásadní vliv stav našeho fyzického a psychického zdraví. Obranyschopnost organismu je oslabena ve chvílích, kdy jsme vystaveni stresu, depresím, nepohodě. V těchto chvílích nám pomáhá prostředí, které všichni důvěrně známe, kde se cítíme bezpečně - domov.
V minulosti byli staří, nemocní a hendikepovaní lidé přirozenou součástí společnosti. Tradičně o ně pečovala především rodina. V případě, že člověk rodinu neměl, převzala tuto péči obec, z níž člověk pocházel. Rozvoj měst a průmyslové výroby přinesl velké změny i v sociální oblasti, postupně začali vznikat velké ústavy, kde byla péče o nemocné a staré soustřeďována. Především ve druhé pol. minulého století byla společnost utvrzována v tom, že ústavní péče je nejlepší řešení pro ty, kteří potřebují pomoc od druhých. Lidé zde umístění mají sice profesionální péči, ale dostávají se do jakési sociální izolace. Domácí péče pomáhá tento model změnit nebo jej alespoň přizpůsobit součastným podmínkám. Rostoucí počet starších lidí, kteří vyžadují zdravotní péči, nesmí být vnímáno jako nebezpečí či krize. Stárnutí je výsadou a sociálním výdobytkem dnešní doby. Naše společnost se musí soustředit na rozvoj patřičné zdravotní, sociální a ekonomické politiky, na rozšíření služeb pro stárnoucí populaci.
Klíčová slova:
domácí péče
hypotéza
problematika
interpretace
výsledky
nedostatky
dotazník
Obsah:
- ÚVOD .. 7
1 DEFINICE DOMÁCÍ PÉČE . 9
1.1 Cíle domácí péče 10
1.2 Faktory ovlivňující rozvoj domácí péče . 12
1.3 Historie domácí péče ve světě 12
1.3.1 Současnost domácí péče ve světě . 14
1.3.2 Variace domácí péče ve světě .. 15
1.4 Historie domácí péče v Česku . 16
1.4.1 Vývoj domácí péče v České republice po roce 1989 17
1.5 Komplexní domácí péče a její vyuţití v praxi . 19
1.6 Pojmy home care, home help .. 21
1.7 Pracovníci v domácí péči 22
1.7.1 Vlastnosti manaţera domácí péče . 24
1.8 Formy domácí péče . 25
1.9 Financování domácí péče 26
1.10 Indikace domácí péče .. 27
1.10.1 Průběh domácí péče .. 28
1.11 Klienti domácí péče . 31
1.12 Komunikace s klienty .. 32
1.12.1 Problémové situace v domácí péči 33
1.13 Řešení do budoucnosti 33
1.14 Poskytovatelé domácí péče v Brně 34
1.14.1 Oddělení domácí péče v poliklinice „Bílý dům“ 35
1.14.2 Agentura domácí péče Pomoc 35
1.14.3 Agentura domácí péče Betánie, křesťanská pomoc 36
1.14.4 Centrum domácí péče Top Medical 36
1.14.5 Naděje, domácí péče 36
1.14.6 Charitní ošetřovatelská sluţba 37
1.14.7 Domácí péče při FN Brno Bohunice 37
1.14.8 Domácí péče při FN u sv. Anny 38
2 NÁSTIN DEMOGRAFIE MĚSTA BRNA 39
3 PROBLEMATIKA STÁRNOUCÍ POPULACE 41
4 ROLE NLZP V PROBLEMATICE DOMÁCÍ PÉČE 42
5 CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY . 44
6 METODIKA ŠETŘENÍ A ORGANIZACE PRŮZKUMU 47
6.1 Volba výzkumné metody a její zdůvodnění 47
6.2 Cílová skupina respondentů 47
6.3 Pilotní šetření 48
6.4 Distribuce dotazníků 48
6.5 Metodika statistického zpracování dat 48
7 ANALÝZA A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ 50
7.1 Interpretace výsledků jednotlivých poloţek dotazníkového šetření 51
7.2 Testování a ověřování hypotéz ve vztahu k uvedeným cílům 66
7.2.1 Ověření cíle 1 66
7.2.1.1 Testování první hypotézy 66
7.2.1.2 Testování druhé hypotézy 69
7.2.1.3 Testování třetí hypotézy . 71
7.2.2 Ověření cíle 2 73
7.2.2.1 Testování čtvrté hypotézy 73
7.2.3 Ověření cíle 3 80
7.2.3.1 Testování páté hypotézy 80
7.2.3.2 Testování šesté hypotézy 84
7.2.3.3 Testování sedmé hypotézy 86
7.2.4 Ověření cíle 4 87
7.2.4.1 Testování osmé hypotézy 87
7.2.4.2 Testování deváté hypotézy 89
8 DISKUZE 91
9 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ 97
ZÁVĚR 99
ANOTACE 101
LITERATURA A PRAMENY 103
SEZNAM ZKRATEK 108
SEZNAM TABULEK 109
SEZNAM GRAFŮ 111
SEZNAM PŘÍLOH 112
PŘÍLOHY .. 113