Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Společenská odpovědnost firem v malých a středně velkých podnicích
«»
| Přípona |
Typ diplomová práce |
Stažené 0 x |
| Velikost 0,9 MB |
Jazyk český |
ID projektu 11980 |
| Poslední úprava 30.04.2018 |
Zobrazeno 375 x |
Autor: royal.cut |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
18 Kreditů - kvalita:
84,6% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Masarykova univerzita
- Fakulta:Fakulta sociálních studií
- Kategorie:Humanitní vědy » Sociální vědy
- Předmět:-
- Studijní obor:-
- Ročník:5. ročník
- Formát:PDF dokument (.pdf)
- Rozsah A4:102 stran
V současné době se (nejen) naše společnost nachází v hospodářské krizi. Experti na ekonomiku se předhánějí ve vymýšlení nejrůznějších technických prostředků a způsobů, jak co nejlépe a nejrychleji ekonomiku opět oživit. Potůček (2007) přichází se zajímavým tvrzením, totiž že deficitem naší společnosti a ekonomiky není nízká úroveň rozvoje ekonomiky, ale nízká úroveň důvěry ve společnosti, jež má následně negativní důsledky pro ekonomiku. Ve výzkumu, který Potůček realizoval, bylo přes 57% oslovených respondentů přesvědčeno, že obyvatelé České republiky už nejsou ochotni přinášet oběti kvůli lepší společné budoucnosti a pouze 20% dotázaných vyjádřilo přesvědčení, že většině lidí je možné důvěřovat. Tento fakt se následně promítá do omezené možnosti realizace jakékoli kolektivní strategie v zájmu veřejného blaha, přičemž deficit vzájemné důvěry je zároveň možno chápat i jako deficit důvěry ve společnou akci. Moderní prosperující společnost je však postavena na vzájemné důvěře občanů. Jak říká Potůček (2007, s. 154): „Deficit vzájemné důvěry občanů nás proto od moderní společnosti vzdaluje více, než momentální zaostávání za technickým vývojem.“
Na atmosféru ve společnosti má mimo jiné značný vliv i stávající tržní prostředí, respektive nastavení podmínek pro fungování jednotlivých firem. Výrazným problémem tržního prostředí je někdy stále přetrvávající názor, že hlavní funkcí firem je přinášet zisk svým akcionářům. To firmy může vést k tomu, aby tam, kde jim nehrozí žádný postih, si jako cestu ke zvyšování zisků volili ničení přírody, porušování lidských práv nebo vykořisťování zaměstnanců. Firmy, které působí na evropském trhu, by však neměly budovat svůj zisk prostřednictvím porušování lidských práv a ničení životního prostředí. Omezená odpovědnost nesmí být zneužívána pro obohacování firem na úkor přírody a lidí. Podle právních předpisů firmy odpovídají za své činy pouze omezeně a to kapitálem, který vynaloží na určitý projekt. Vedlejším důsledkem tohoto však může být zproštění mateřské společnosti, akcionářů, ředitele i členů správních a dozorčích rad odpovědnosti za dopady činnosti těchto firem (V čem je problém?, 2006). Takovéto nastavení tržního prostředí rozhodně nepřispívá k vytváření atmosféry důvěry ve společnosti, spíše naopak.
Účinným nástrojem, kterým lze řešit výše naznačený problém je začlenění konceptu společenské odpovědnosti firem, jakožto moderního způsobu řízení do běžné firemní praxe. Koncept společenské odpovědnosti vznikl v sedmdesátých letech minulého století v zahraničí a byl původně určen pro velké firmy. Díky růstu nadnárodních společností a jejich propracované firemní strategii a hodnotovému systému se tento koncept přenesl i do dalších poboček v různých zemích, tedy i na naše území. Přesto se o tomto konceptu mluví v našem prostředí teprve posledních zhruba deset let a zmiňovaný koncept u nás není zdaleka tak zakořeněný jako je tomu v zahraničí. Nejmenší povědomí o tomto konceptu panuje mezi malými a středně velkými firmami, které však na našem území tvoří dvě třetiny všech firem. Z těchto důvodů se autorka práce rozhodla zaměřit právě na malé a středně velké firmy.
Na atmosféru ve společnosti má mimo jiné značný vliv i stávající tržní prostředí, respektive nastavení podmínek pro fungování jednotlivých firem. Výrazným problémem tržního prostředí je někdy stále přetrvávající názor, že hlavní funkcí firem je přinášet zisk svým akcionářům. To firmy může vést k tomu, aby tam, kde jim nehrozí žádný postih, si jako cestu ke zvyšování zisků volili ničení přírody, porušování lidských práv nebo vykořisťování zaměstnanců. Firmy, které působí na evropském trhu, by však neměly budovat svůj zisk prostřednictvím porušování lidských práv a ničení životního prostředí. Omezená odpovědnost nesmí být zneužívána pro obohacování firem na úkor přírody a lidí. Podle právních předpisů firmy odpovídají za své činy pouze omezeně a to kapitálem, který vynaloží na určitý projekt. Vedlejším důsledkem tohoto však může být zproštění mateřské společnosti, akcionářů, ředitele i členů správních a dozorčích rad odpovědnosti za dopady činnosti těchto firem (V čem je problém?, 2006). Takovéto nastavení tržního prostředí rozhodně nepřispívá k vytváření atmosféry důvěry ve společnosti, spíše naopak.
Účinným nástrojem, kterým lze řešit výše naznačený problém je začlenění konceptu společenské odpovědnosti firem, jakožto moderního způsobu řízení do běžné firemní praxe. Koncept společenské odpovědnosti vznikl v sedmdesátých letech minulého století v zahraničí a byl původně určen pro velké firmy. Díky růstu nadnárodních společností a jejich propracované firemní strategii a hodnotovému systému se tento koncept přenesl i do dalších poboček v různých zemích, tedy i na naše území. Přesto se o tomto konceptu mluví v našem prostředí teprve posledních zhruba deset let a zmiňovaný koncept u nás není zdaleka tak zakořeněný jako je tomu v zahraničí. Nejmenší povědomí o tomto konceptu panuje mezi malými a středně velkými firmami, které však na našem území tvoří dvě třetiny všech firem. Z těchto důvodů se autorka práce rozhodla zaměřit právě na malé a středně velké firmy.
Klíčová slova:
podnikatelská etika
odpovědnost firem
velké podniky
metodologie
interpretace dat
udržitelnost
životní prostředí
Obsah:
- 1 Úvod 7
2 Podnikatelská etika 10
2.1 Vznik a legitimita myšlenky etiky podnikání 10
2.2 Odpovědnost managementu - teoretická východiska 12
2.3 Etické kodexy 14
2.4 Shrnutí 14
3 Společenská odpovědnost firem 16
3.1 Ekonomický pilíř 17
3.2 Sociální pilíř 18
3.2.1 Interní oblast - pracovní prostředí 18
3.2.2 Externí oblast - místní komunita 18
3.3 Environmentální pilíř 19
3.4 Způsoby komunikace o společenské odpovědnosti 20
3.5 Shrnutí 20
4 Malé a středně velké podniky 22
4.1 Charakteristika malých a středně velkých podniků z hlediska fungování na trhu 22
4.2 Přístup ke společenské odpovědnosti 23
4.3 Motivy a bariéry zapojení malých a středně velkých podniků do společenské odpovědnosti 24
4.3.1 Hlavní motivy k participaci na společensky odpovědných aktivitách 24
4.3.2 Hlavní bariéry bránící firmám v participaci na společensky odpovědných aktivitách 25
4.3 Shrnutí 25
5 Metodologie výzkumu 27
5.1 Výzkumná strategie 27
5.1.1 Metoda a technika sběru dat 28
5.1.2 Výběr a popis vzorku 28
5.1.3 Postup sběru dat 28
5.1.4 Postup zpracování dat 29
5.2 Operacionalizace výzkumných otázek 29
5.3 Etické aspekty výzkumu 31
6 Analýza a interpretace dat 32
6.1 Subjektivní pojetí významu společenské odpovědnosti 32
6.1.1 Obecné obsahové pojetí společenské odpovědnosti podnikání 32
6.1.2 Cíl podnikání 33
6.1.3 Zapojení stakeholderů 33
6.1.4 Způsob implementace společensky odpovědných aktivit 34
6.1.5 Společenská odpovědnost jako konkurenční výhoda 34
6.1.6 Finanční nástroje 35
6.1.7 Etický závazek 36
6.1.8 Shrnutí 36
6.2 Pojetí společenské odpovědnosti z hlediska pravidel regulujících tržní chování 37
6.2.1 Obsahové pojetí společenské odpovědnosti 37
6.2.2 Důvěryhodnost 38
6.2.3 Způsob deklarování firemních hodnot a pravidel chování 38
6.2.4 Otevřený dialog 39
6.2.5 Shrnutí 39
6.3 Pojetí společenské odpovědnosti z hlediska péče o zaměstnance 40
6.3.1 Obsahové pojetí společenské odpovědnosti 40
6.3.2 Zapojení zaměstnanců do procesu rozhodování 41
6.3.3 Vzdělávání zaměstnanců 41
6.3.4 Plánování kariéry zaměstnanců 42
6.3.5 Rozmanitost na pracovišti 43
6.3.6 Boj proti diskriminaci 43
6.3.7 Péče o propuštěné zaměstnance 44
6.3.8 Nefinanční benefity 44
6.3.9 Harmonizace osobního a profesního života 45
6.3.10 Shrnutí 45
6.4 Pojetí společenské odpovědnosti z hlediska budování dobrých vztahů s místní komunitou 46
6.4.1 Obsahové pojetí společenské odpovědnosti 46
6.4.2 Firemní dárcovství 47
6.4.3 Firemní dobrovolnictví 48
6.4.4 Podpora kvality života místních občanů 49
6.4.5 Spolupráce se školami 50
6.4.6 Podpora místních podnikatelů 50
6.4.7 Komunikace s obcí 51
7.4.8 Shrnutí 52
6.5 Pojetí společenské odpovědnosti z hlediska ochrany a udržitelnosti životního prostředí 53
6.5.1 Obsahové pojetí společenské odpovědnosti 53
6.5.2 Třídění a minimalizace odpadu 54
6.5.3 Recyklace 55
6.5.4 Šetření s energií 55
6.5.5 Ekologické možnosti dopravy 55
6.5.6 Ekologické informace o výrobcích a službách 56
6.5.7 Shrnutí 57
6.6 Motivy společensky odpovědného chování 57
6.6.1 Orientace na druhé 57
6.6.2 Morální zodpovědnost 58
6.6.3 Víra v lepší a důvěryhodnější prostředí 58
6.6.4 Ziskovost 58
6.6.5 Shrnutí 59
6.7 Bariéry společensky odpovědného chování 59
6.7.1 Neznalost konceptu společenské odpovědnosti firem 59
6.7.2 Obava ze zvýšení nákladů 59
6.7.3 Nedostatek času 60
6.7.5 Orientace „na sebe“ 60
6.7.6 Náročnost profese 60
6.7.7 Nedostatek lidských zdrojů 60
6.7.8 Absence vnímání reciprocity společensky odpovědného chování 60
6.7.9 Nenavázanost společensky odpovědných aktivit na firemní strategii 61
6.7.10 Absence pojímání společenské odpovědnosti jako konkurenční výhody 61
6.7.11 Nedostatečná podpora společensky odpovědných aktivit na národní a mezinárodní úrovni 62
6.7.12 Shrnutí 62
7 Závěr 63
Seznam použité literatury 66
Anotace 70
Annotation 71
Jmenný a věcný rejstřík 72
Seznam příloh 75
Příloha č. 1: všeobecná „stakeholder“ teorie 76
Příloha č. 2: nástroje komunikace o společensky odpovědných aktivitách 77
Příloha č. 3: přínosy vytváření business linkages 78
Příloha č. 4: podpora společensky odpovědného chování 80
Příloha č. 5: vlastnosti a ukazatele klasického a sociálně ekonomického
Hlediska společenské odpovědnosti firem 86
Příloha č. 6: směrnice k polostrukturovaným rozhovorům s respondenty 87
Příloha č. 7: seznam použitých významových kategorií 89
Stať 91