Vztahy Čechů a českých (sudetských) Němců v éře první republiky na území ČSR

Úvod

Názvem diplomové práce „Vztahy Čechů a českých (sudetských) Němců v éře první republiky na území ČSR“ je definován záměr této práce. Snahou bylo co nejkomplexnější postihnutí vztahů Čechů a Němců s přihlédnutím na historické, ale i vnitrostátní a mezinárodní okolnosti, které je ovlivňovaly. Z hlediska dějin se doba trvání první republiky jeví jako velmi krátké údobí, ale z pohledu české historie se jedná o jedno z nejdůležitějších období novodobé české historie, které ovlivňuje v mnoha ohledech Čechy dodnes.

V první kapitole se věnuji vývoji vztahů mezi Čechy a Němci, jak se vytvářely v období 1848 - 1918, tedy v rámci rakouské monarchie. Toto období je důležité z hlediska již tehdy se profilujících vztahů mezi oběma národy, které nutně ovlivňovaly i jejich další vývoj v nově vzniklé Československé republice. Druhá kapitola je zaměřena na první poválečná léta v nově vzniklém státě. Pozornost je věnována vnitrostátní situaci (např. zakládání stran, ústavě, volbám) a problémům, které ČSR jako nově vzniklý stát muselo řešit. Dále jsou zmíněny mezinárodní smlouvy, které finálně potvrdily samostatnost a definitivní hranice ČSR, a které formálně potvrdily zařazení cca 3 milionové německé menšiny do československého státu. Ve třetí kapitole je rozebráno období od r. 1920 do vypuknutí hospodářské krize v r. 1929. Kapitola se zabývá pozitivními i negativními událostmi v rámci republiky, které měly vliv na vývoj vztahů Čechů a Němců. Mezi zápory vzájemných vztahů patřilo zavedení sporných zákonů (jazykový, záborový atd.), které postihly především německé obyvatelstvo. Sbližování českého a německého obyvatelstva i politiků bylo dáno kladnými stránkami daného období. Patřily mezi ně hospodářská konjunktura a podpora německého školství i kultury. Velký rozkol ve vztazích nastává právě během vypuknutí hospodářské krize, která je popsána v páté kapitole. Od tohoto období nastává sestupný trend ve vztazích mezi Čechy a Němci. Byl způsobený nejen zhoršením životních podmínek (které se pro republiku nešťastně projevil ještě markantněji v oblastech obývaných Němci), ale také zvyšující se aktivitou nacionalistických a nacistických organizací, spolků a stran, která nepolevila až do konce první republiky, na němž měly nepopiratelnou „zásluhu“. Pátá kapitola se věnuje jednomu z posledních vítězství demokracie v ČSR a to posledním svobodným parlamentním volbám na území státu a volbě nového prezidenta E. Beneše. Šestá kapitola je věnována popsání jak vnitrostátních, tak i mezinárodních kroků československých představitelů ve snaze brzdit Hitlerův vliv na dění v Evropě, především pak na ČSR. V tomto období je již nepopiratelný odklon i dosud republice nakloněných německých stran od ČSR, demokracie a celistvosti státu, který zastřešovala Henleinova SdP. Poslední tři kapitoly jsou věnovány r. 1938, který byl pro české dějiny jedním z nejtragičtějších a završoval trvání první republiky. Podrobně jsou rozebrány vnitrostátní i mezinárodní podmínky a okolnosti, které ovlivnily osud první republiky a její zánik vnuceným přijetím Mnichovské dohody.