Gregoriánská reforma - vypracovaná esej

XII. století bychom mohli charakterizovat několika základními znaky. Především se projevuje určitá krize celé lidské společnosti, probíhají sociálně-politické změny. Ve městech vzniká nová vrstva lidí z kupců a řemeslníků, kteří se později krystalizují do měšťanských stavů. Nastupuje také touha člověka či jednotlivých korporací po větší autonomii a svobodě, což je reakcí na soudobý feudální systém. Stále více se prohlubuje potřeba vyšší vzdělanosti, která už není výsadou jen některých osob či skupin. Je to doba rozvoje katedrálních a klášterních škol, ze kterých se rodí v teologické rovině nový scholastický směr, jenž opouští klasickou teologii stojící na církevních otcích a jejich výkladech Písma i pravd víry. Dalším momentem velmi typickým pro tuto dobu je tzv. západní dualismus, což je v podstatě stálý problém, který se ukazuje až do dnešní doby, a to postavení církve ve vztahu k světské moci. Tento poměr byl narušován a vznikala přirozená obrana církve, hájením jejích práv a její svobody. Rovnováha mezi duchovní a světskou mocí byla nejlépe viditelná na vztahu papež - císař, panovník.