Kacířské eseje o filosofii dějin - Jan Patočka

Patočka (1907 - 1977) je žák Husserla, považován za fenomenologa, filozof svět. významu vedle Komenského a TGM

Vydal Přirozený svět jako filozofický problém 1936 - něco málo z jeho fenomén. zkoumání

Kniha byla rozmnožena rukopisně v několika exemplářích ke konci 1975 skrze Kvartu a Petlici, byly i překládány. Jeho dílo mělo být zapomenuto a potlačeno, díky fr překladatelům a německému výboru se v pěti svazcích stává Patočkovo dílo známé v cizině, i když ne ve vlasti.

Eseji vrcholí celá jeho pozdní filozofie. 1972 nemohl dále působit na univerzitě, přednáší v bytech, vede semináře, z těchto cyklů jako Platón a Evropa vydáno v samizdatu 79, fr 83, se začínají rýsovat někt. z témat Kacířských esejů. Nejstarší vrstvu tvoří Evropa a evr. dědictví do konce 19. stol. V přednáškách Vznik a konec Evr. se objevují dějinná témata kacířských esejů vydaných 75. Vlastní glosy přidal P. 76. Poté následuje několik textů o smyslu Charty 77. I když chtěl eseje umlčet, prostř. prostších P. úvah o Chartě a jejím smyslu, stály u zrodu našeho svobodného života. Eseje vyšly v době, kdy se totalita zdála být navěky, kdy čtenáři byli na prahu svobody.

1. Patočkovo velké téma je „t. přirozeného světa našeho života“, jako je to rozvedeno v závěrečném obd. Husserla.

P. se poprvé setkává s filozofickými otázkami „Lebenswelt“, - Husserlovy myšlenky o předvědeckém, přirozeném světě našeho života jako samozřejmosti, kt. je nám dána předem - život jako stálé žití v jistotě, jako horizontu se zásobou známých a nepochybně jistých věcí, kde je přirozený svět půdou, na níž věda teprve může klást otázky, půda veškeré teoretické i mimoteoretické činnosti. - Fenomenologie chce analyzovat svět života v době, kdy vycházejí první H. texty k tomuto tématu, P. již přichází s dílem Přirozený svět jako filozofický problém. Jenže 2ww rozrušila fil. Kontakty, do Evr. se ve francouzštině dostává až po 40 letech, kdy jde fenomenologie jiným směrem.

P. a H. mají společné, že hledají v přirozeném světě život v jeho původnosti, smysl věcí i svůj vlastní. P. pak zjišťuje, že fenomén. redukce řeší život. otázky, ale vede mimo svět a ukazuje život jako smysluplný jen pokud je životem vědy a filozofie. Problém dějin je pro H problém pojmu světa života. V jakém smyslu je svět života dějinný, neví. ?? P. chce od teoretických analýz přejít k světu před-teoretickému, ke konkrétním fenoménům práce, tvorby, jednání v životě na světě, v společenství a dějinách.