Měnová reforma v roce 1953

Cílem této eseje je popsat měnovou reformu v roce 1953 jako fenomén, jež změnil životy občanů tehdejšího Československa a měl vliv na další fungování Československého státu. Hlavním bodem této práce budou reakce obyvatelstva na tuto reformu v Československu. Měnovou reformu je potřeba vnímat z několika rovin, a to je rovina sociální, politická, hospodářská a nakonec rovina mezinárodní. V úvodu je třeba si říci, co vlastně je měnová reforma. Podle Františka Vencovského je měnová reforma jistá situace, kdy se mění celý peněžní systém státu, poté co došlo k takovému rozvratu a k takovému propadu kupní síly peněžní jednotky, že nelze přejít k takové měnové politice, aniž by se rozvrácený peněžní systém nenahradil novým, a to i za cenu úplného nebo jen částečného obětování dosavadních peněžních rezerv obyvatelstva. Slovo reforma (tj. náprava) nejlépe vyjadřuje smysl razantního kroku státní politiky. Takový byl i charakter reformy, která proběhla v roce 1953 (Vencovský 1993: 394). Nicméně, můžeme doopravdy hovořit o reformě měnové? Faktem je, že nedošlo k zavedení nové měnové jednotky, ale pouze k výměně starých peněz za nové ve stanoveném poměru. Proto tato měnová úprava nenesla název měnová reforma, ale peněžní reforma. Dalším možným faktorem, proč reforma nesla označení peněžní a nikoli měnová, je podle Vencovského ten fakt, že předešlé reformy byly spojeny se vznikem nového státu, resp. jeho osvobozením a řešily překonání válečné a poválečné chaotické peněžní situace. Každý s nimi tedy počítal a považoval je za nezbytné. Peněžní reforma roku 1953 zcela vybočila z těchto historických a - lze říci - zákonitých zkušeností. Byla provedena 8 let po reformě z roku 1945, čímž byla zcela nečekanou a šokující událostí (Vencovský 1993: 399). V této práci tedy budu pracovat s termínem peněžní reforma.