Stanovení měrného tepla pevných látek

1. Úvod
O teple se dá říct, že souvisí s energií neuspořádaného pohybu molekul. Úhrnná pohybová energie neuspořádaného pohybu molekul, pohybu postupného, otáčivého a kmitavého, spolu se všemi druhy potenciální energie vzájemného působení je definována jako vnitřní energie tělesa.
Součet všech pohybových energií je tepelná energie daného tělesa. Odlišit tepelnou energii od úhrnné vnitřní energie je značně obtížné a lze je provést jenom tehdy známe-li podrobně molekulárně kinetickou energii daného tělesa, což je možné provést jen u nejjednodušších systémů.
Důležitou veličinou, kterou určujeme při tepelných měření je tzv. měrné teplo soustavy, které je definováno:
....
kde :
m - hmotnost soustavy
dQ - změna tepla soustavy
dT - změna teploty soustavy

Měrné teplo závisí na podmínkách, za kterých probíhá sdílení tepla. Nejčastěji se sekáváme s měrným teplem , což je měrné teplo při konstantním objemu a - měrné teplo při stálém tlaku v soustavě. Protože při měření měrných tepel látek pevných a kapalných je zpravidla udržován konstantní barometrický tlak, měříme nejčastěji teplo . V literatuře potom zpravidla je vypuštěn u pevných a kapalných látek index p. Kromě toho bývá změna objemu látek pevných a kapalných tak malá, že měrná tepla těchto látek při konstantním tlaku a objemu liší od sebe jen velmi málo.