Demytologizace kultu autenticity euroatlantické kultury

Konfliktualita a antropologie

Jak jsme již v úvodu uvedli, základním východiskem naší práce bude metodologický rámec, který nám poskytuje mímétická teorie kultury francouzského vědce René Girarda. V této kapitole se pokusíme stručně nastínit její strukturu především z toho důvodu, že v českém prostředí ještě není dostatečně známá. V práci budeme používat některé pojmy, které Girard užívá a tak je nutné je hned na počátku významově objasnit. Jsme si vědomi skutečnosti, že charakter naší práce nedovoluje rozvinutější analýzu Girardovy teorie kultury a diskuze, kterou vyvolala.

Giradova teorie je sice středem velmi živé pozornosti a odborného zájmu, avšak rozhodně nelze hovořit o tom, že je všeobecně přijímána. Pro mnohé je doslova skandální, neboť se s velkou silou opírá do značného množství intelektuálních předsudků. Svojí „intelektuální promiskuitou“ (interdisciplinaritou) odpovídá trendům postmoderní atmosféry, ambiciózně si činí nárok na objasnění jevů, které spadající do oblasti antropologie, psychologie, teologie, literárních věd aj., ale současně se vymezuje vůči relativismu postmoderního myšlení a dokonce vyjadřuje explicitně loajalitu vůči křesťanství. Právě to je pro mnohé představitele akademického establishmentu pobuřující a nepřijatelné.