Diplomatika - pomocná věda historická

Pomocné vědy historické - Diplomatika

- Diplomatika (něm. Urkundenlehre, nověji Urkundenforschung) je věda zabývající se studiem písemností úřední povahy, které hodnotní po stránce vnitřní a vnější.
- Její název je odvozen od latinského termínu diploma (listina), který vznikl odvozeninou z řeckého doplóo (zdvojuji).

Evropská diplomatika:
- Tzv. diplomatická kritika vznikla ve středověku z praktických potřeb určení pravosti listin.
- Původně šlo pouze o praktickou metodu, která měla za úkol ověřovat pravost listin pro účely historické, teprve později se z této metody postupně stala samostatná věda.
- K jejímu prohloubení došlo za humanismu (zejména v Itálii).
- Lorenzo Valla (1440) prokázal, že listina Konstantinovy donace (údajně ze 4. století) je mladší falzum z poloviny 8. století.
- Vědeckou disciplínou se diplomatika stává na přelomu 16. - 17. století v tzv. bella diplomatica litteraria (v bojích o hodnocení listin ve sporech historických):
- Nejvýznamnější spor vzplanul mezi pařížskými benediktiny a belgickými jezuity.
- Daniel Papebroch (1628 - 1714) ve svém traktátu z roku 1675 došel k názoru, že nejstarší listiny benediktinského kláštera Saint Denis u Paříže (pohřebiště francouzských králů) jsou falza.
- Obhajoby těchto listin se ujala kongregace sv. Maura, která pověřila obhajobou Jeana Mabillona (1632 - 1707), ten vydal v roce 1681 spis De re diplomatica libri sex, v němž pravost řady listin proti Papebrochovi obhájil.
- Mabillon položil základy srovnávací diplomatické a paleografické metody.