Etika jako tématizace toho, co by "býti mělo"

I když naše předchozí filosofické úvahy zahrnovaly etický aspekt jako svoji nedílnou součást, ba někdy přímo „ústřední téma“, zkusme se nyní - relativně samostatně - zamyslet nad etikou, morálkou a mravností v jejich „čisté“ podobě. Je zřejmé, že hned na samém začátku si musíme ujasnit užívání základních pojmů.
Naší základní pojmovou výbavu budou tvořit pojmy: ETICKÝ, MORÁLNÍ, MRAVNÍ.
„ÉTHOS“ označoval původně v řečtině místo pro dobytek (pastvinu, ohradu, stáj), my tento pojem budeme používat v již zavedeném přeneseném smyslu: jako zvyk, obyčej, mrav. Dnes se „ETIKOU“ zpravidla rozumí:
a) vědní disciplína, zabývající se morálními a mravními problémy (povýtce chápaná jako disciplína filosofická),
b) soustava vybraných hodnot, norem, principů a povinností, jejichž posláním je přispívat k formování typu chování, rozhodování
a jednání, žádoucího pro určitou profesi (tzv. profesní etika, např. lékařská etika,
policejní etika, učitelská etika apod.).