Filosofická reflexe přírody

CO TO JE PŘÍRODA, VYTVÁŘENÍ POJMU PŘÍRODA V EVROPSKÉM FILOSOFICKÉM MYŠLENÍ

- příroda odvozeno od ruského priroda = co se přirodilo, přírůstek, přirozuje se to samo o sobě, bez zásahu člověka - není to vymyšlené
- jiné jazyky používají pojem „natura“ - také to patří k rození. Staří Čechové: natura = přirození
- natura obsahuje i náturu, povahu, přirozenou povahu
- Řekové: příroda = fysis, odvozeno od fyomai (sloveso) = rodí se, fyé = vzrůst, podoba, tvářnost, bytost
- kmen fy - odpovídá mu v indoevropských jazycích kořen bhu (býti - to co jest, bytí = příroda)
- příroda, natura, fysis dnes:
- mnoho významů, liš se šíří
- použití v běžném jazyce - jdu do přírody = je to okolo lidí a nejsou to lidské výtvory X kultura (vytvořena lidmi)
- příroda v úzkém pojetí jako souhrn podmínek existence člověka (pozemská příroda)
- širší pojetí ve vědě: přírodověda = věda o přírodě, zkoumá přírodu - i kosmickou přírodu, přírodu hlubin země (ale stále to nejsou lidské výtvory)
- nejširší pojetí: příroda = vše, co existuje. Zahrnuje v sobě tzv. druhou přírodu - to co je vytvořeno člověkem
- obsah pojmu příroda se historicky mění

HISTORICKÝ VÝVOJ:
1) ANTIKA
- vázáno na mýtus - mýtus interpretuje přírodu antropomorficky - zvířata, rostliny mají lidské vlastnosti (žádné odlišení od člověka) - člověk součástí přírody (viz. indiáni)
- člověk je součástí přírodního řádu (vše je uspořádáno, řád = osud)
- řádu se nelze vzepřít, jinak dopadne špatně
- řečtí předsokratikové:
- filosofie pojetí řádu přírody přejímá » pojem kosmos (jednota přírody, řádu, pořádek, krása - kosmetika), svět = kosmos
- pojetí přírody je sekularizováno (odbožštěno), pro filosofy je svět samozřejmým pořádkem - pokus o racionální, kritické, teoretické uchopení jsoucna
- Miléťané = přírodní filosofové