Popis:
Fyziológie nervové soustavy
Nervová soustava (nervový systém, systema nervosum) je to souhrn bunečných spoju vedoucích vzruchy v tele. Vzruchy jsou snímaný receptory, a to jak z vnejšího, tak z vnitŕního prostredí organismu. V embryogenezi strunatcú se zakladá trubicová nervová soustava v procesu neurulace. Nervová soustava je tvorená nervovými bunkami neuróny (neuroblasty) a spongioblasty (bunky podpúrné).
Nervová soustava se delí na centrálni (mozek a mícha hŕbetní, tj. CNS) a periférni (nervy mozkomíšní a autonómni). U človeka vystupuje 31 páru míšních nervu, hlavových (mozkových) nervu je 12 páru. Autonómni (vegetativní) nervstvo inervuje hladké svalstvo a žlázy; :r.á část sympatickou a část parasympatickou.
U bezobratlých živočichú je vyvinutá difúzni nervová soustava (nejprimitivnéjší typ, u žahavcú); vývojové vyšší typ je žebŕíčkovitá nervová soustava (u kroužkovcu, v modifikované podobe u členovcú).
Pozn.: Neurulace jedná se o proces probíhající v embryogenezi obratlovcu, který vede ke vzniku nervové trubice. Ta se zakladá na hŕbetní strane zárodku jako ztluštélá neurální ploténka ektodermálního púvodu, ohraničená neurálními valy. Béhem vývoje se prohlubuje a uzavírá v trubici. Její prední konec se rozširuje v mozek, po stranách se z ní oddélují dva pásy bunek (tzv. neurální lišty), ze kterých vedie spinálních ganglií vznikají další útvary. Ze zadní časti vzniká micha.
Klíčová slova:
nervy
vzruchy
neurulace
potenciál
reflex
synapse
Obsah:
- Fyziologie nervové soustavy
Vznik a šíření nervového vzruchu
Vznik vzruchu:
Šíření vzruchu:
Nervová činnost a reflex
Typy reflexů
Pavlov Ivan Petrovič, * 26. 9. 1849, † 27. 2. 1936
Nižší nervová činnost
Vyšší nervová činnost