Popis:
VÝCHODNÍ SLOVANÉ
• pravlast Slovanů - mezi Dvinou a Dněpreiu
• byli zemědělci - osidlovali úrodné černozemí (pěstování pšenice, žita. prosa, lnu), když půda přestala rodit, museli se stěhovat, lov lesní a stepní zvěře, rybolov, sběr lesních plodů, chov domácího dobytka
• stěhování národů ve 4. - 5. stol. př.n.l. pod tlakem Hunů = asiatský kmen a dalších kočovných kmenů, v této době začínáme rozlišovat slovanské větve (Slované východní - ti. kteří zůstali na Dněpru)
• v 6. - 8. stol. př.n.l. východní Slované žili podél Dněpru až k ústí řeky Volchov
• 10 východoslovanských kmenů: Poljané. Drevljané. Volyňané (Dulebi-Volyiiané). Severjané. Radimiči. Vjatiči. Křivici. Poločané. Dregoviči a Slovené novgorodští. Nejstarší ruský letopis však zná kromě nich ještě Chorvaty, Ulice a Tiverce.
• rodový způsob života, představitelem rodu byl rodový stařešina a rada rodu. mělě právo veta = jeho rozhodnutí bylo závazné pro všechny
• vznikají rodiny, které se sdružovaly do malých osad. vznikají zárodky pivních vesnic, obydlí = polozemnice = zemljanka (vyrobena ze dřeva, slámy nebohlíny. napůl zapuštěna do terénu kvůli zimě a ochraně obydlí)
• významná obchodní cesta = cesta z Varjag do Řecka spojující Balt s Cemým mořem = z Finského zálivu do Byzance (z Finského zálivu. Něva. Ladožské jezero, řeka Volchov, jezero 11'meň, Dněpr. Černé moře), sloužila zájmům obchodním, kupeckým, přeprava zboží ze severu na jih a naopak, vznikaly obchodní osady (Novgorod. Smolensk. Čemigov, Kyjev)
• vyznávali mnohobožství. uctívali přírodní božstva (hlavním bohem byl Perun = bůh slunce a života. Dažbog = blili slunce. Veles = bůh bohatství a stád, Stribog = bůh větru, Matka země = Makoš), kult uctívání předků (aby chránili domov a nepůsobili zlo)
• mnohoženství
• pivní zprávy o tom, jak Slované žili. získáváme prostřednictvím Nestorova letopisu = Načalnaja letopis = Pověst vremenvch let.
• sousedy slovanských kmenů - na severu finské kmeny, na západě polské kmeny, na jihu Byzantská říše
PŘÍCHOD VARJAGŮ
• objevují se Normané = Vikingové = Vaijagové = Severní lidé pocházeli ze Skandinávie 9.-11. stol. byly postrachem celé Evropy, byli pány moří. válečníci a obchodníci
• normanský náčelník Rjurik se roku 862 zmocnil Novgorodu a vyslal ke Kyjevu své družiníky Askolda a Díra. aby ovládli Kyjev
• Kyjevonovgorodská Rus. kterou ovládli normanstí Rossové (Rusové) vstupuje do dějin pod jejich jménem - Rus
• Vaijagové provedli sjednocení slovanských kmenů pod nadvládu jednoho knížete
• pivní knížata: varjažská knížata - Oleg. Igor. Svjatoslav, Jaropolk. sv. Vladimír opírali svoji moc o družinu, ze které se postupné vyčlenili knížecí muži = bojaři, menší lidé
• zájmem knížete bylo vybírání daní (dani se říkalo „miť\ protože ten. kdo nezaplatil, nežil s knížetem v míru) - kníže chodil se svými bojovníky po lidech
• Pečenéhové - kočovný kmen jihoruských stepí, kočoval po Dněpru. živil se přepadáváním karavan, ohrožoval obchod Kyjevské Rusi s Byzancí, nájezdy Pečeněhů byly zastaveny roku 1036 Jaroslavem Moudrým, nová hrozba - Polovci
• založení Kyjeva - Kij z kmene Poljanů se svými bratry Ščekem a Chorivem založili na břehu Dněpru město, které nazvali podle nejstaršího bratra. K počátkům Kyjeva se váže legenda o bájném kováři Kuzmovi. který piý přemohl ještěra (velikou zmiji) a vyoral s ním kolem Kyjeva veliký val.
Klíčová slova:
slované
Mongoli
kozáci
car
carevna
moskevský stát
Stalin
Chruščov
Brežněv
Obsah:
- VÝchodní slované
Příchod varjagů
Přehled významných knížat
Pokřestění rusi
Rozpad říše rjurikovců
VPád mongolů
Pan veliký novgorod a jeho mladší bratr pskov
Založení moskvy
VZnik moskevského státu
Car ivan iv. hrozný
Car fjodor i., boris godunov, lţidimitrij i., smuta, vasilij iv. šujský, lžidimitrij
Car michail romanov (1613 - 1645)
Car alexej michajlovič (1645 - 1676)
Kozáci
Car fjodor ii., carevič petr (mládí), car ivan v., regentka sofie
Car petr veliký
Kateřina i., kníže mensikov, car petr ii., carevna anna i. ivanovna, car ivan vi.
Carevna alžběta i. petrovna, osud ivana vi. = bezejmenný vězeň, car petr iii., princezna sofie
Carevna kateřina ii. (1762- 1796), smrt ivana vi. = bezejmnenného vězně
Car pavel i. (1796- 1801)
Car alexandr i. (1801- 1825)
Car mikuláš i. (1825- 1855)
Car alexandr ii. (1855- 1881)
Car alexandr iii. (1881- 1894)
Car mikuláš ii. (1894- 1917
VLadimir iljič uljanov lenin (1918- 1924)
Stalin (1924- 1953) - vývoj sssr
Nikita chruščov (1953- 1964)
Leonid brežněv (1964- 1982)
Jurij andropov (1982- 1984)
Konstantin černěnko (1984- 1985)
Michail gorbačov (1985- 1991)
Boris jelcin (1991-1999)