Měnová teorie a politika - vypracované testové otázky

K tématu 1 „Peníze“:

1) Vysvětlete rozdíl v teoretické a empirické definici peněz. (3 body)

• teoretická definice: vychází z podstaty peněz a z funkcí, které peníze plní. „Za peníze můžeme teoreticky považovat jakékoliv aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení za zboží a služby nebo při úhradě dluhu.“ V současné době tuto definici splňují bankovky, mince, popřípadě různé formy bezhotovostních peněz. Historicky podobu peněz, která by odpovídala této definici, plnilo kvantum aktiv (např. sukno, dobytek, olivový olej, pivo nebo víno, měď, železo, zlato, stříbro, prsteny, diamanty, cigarety, obilí, sůl, čaj, kakaové boby, sýr, kameny, peří kolibříků, psí zuby, bankovky, mince, ostatní aktiva)
• empirická definice: vychází z potřeby měření množství peněz empiricky zejména pro makroekonomické účely.

2) Jaké funkce plní peníze? Stručně vysvětlete. (4 body)

Asi tou nejdůležitější funkcí je, že jsou:
• prostředek směny: K tomu by sice posloužila i naturální směna, ale ta má mnoho nevýhod (existence dvojité shody potřeb - hladoví, který chce jíst a může směnit za přebytečné oblečení by musel najít někoho, kdo je přesycen, problém dělitelnosti - nelze dát barák za jednu housku, znát velké množství směnných poměrů - pro každé dvě zboží poměr směny  při zavedení společného aktiva, např. peněz, vede k redukci - např. při deseti komoditách jsme u naturální směny potřebovali znát 45 cen - viz variace dvou možných směn s deseti komoditami, při existenci peněz stačí pouze deset cen, vhodnost jednotlivých forem peněz při směně - historicky se nejvíce prosadily drahé kovy)
• zúčtovací jednotka (další fce): prostřednictvím peněz vyjadřujeme takové účetnické veličiny jako jsou náklady a výnosy
• uchovatel hodnot: za peníze si můžeme pořídit zboží tím, že jsou všeobecně přijímané a směnitelné za zboží, i když sami o sobě vyjma komoditních peněz neposkytují žádný užitek.