Moderní dějiny Ruska

1. Ruské impérium

- Státní útvar, který existoval na území Ruska v letech 1721-1917 (územně nejrozsáhlejší říše v dějinách lidstva).
- Název zaveden carem Petrem I. Velikým po jeho vítězství v severní válce (= válka mezi Ruskem a Švédskem), po té přijal titul imperátora.
- Další významní panovníci → Kateřina II. Veliká, Alexandr II, Mikuláš II. (= poslední ruský car).
- Po celou dobu své existence bylo Ruské impérium absolutistickým státem, založeným na principu samoděržaví (= veškerá moc - výkonná, zákonodárná i soudní, byla soustředěna v rukou panovníka, neomezená moc, samoděržaví vycházelo z byzantské tradice s prvky východního despotismu).
- Hlavním městem se stal Petrohrad (Sankt-Petěrburg) → mělo být tzv. oknem do Evropy.
- Imperiální expanze Ruska byla zahájena ještě za předchozího státního útvaru - Moskevské Rusi (tehdejší knížata, velkoknížata a poté carové od 15. Stol. vedli dlouhodobou expanzivní politiku) → zejména za Ivana III. a Ivana IV. se ruské území rozšířilo o Veliký Novgorod, Pskov, Kazaň, započala kolonizace Sibiře a Rusové získali přístup k Tichému oceánu, kde následně založili Vladivostok; kontrola také nad severoamerickou Aljaškou.
- Na tyto imperiální tradice navázal právě Petr I. Veliký → ideologie Moskvy jako Třetího Říma; tuto ruskou koncepci říše více pozápadnil.
- Nejvýznamnější územní zisky 17. Stol. → Levobřežní Ukrajina (1667); poté se začala Moskva orientovat více na Z (směrem k Polsku a Pobaltí - ruští carové si strategický význam těchto zemí dobře uvědomovali); kontrola nad pobřežím Černého moře (dobytí Azova).
- V 18. Stol. se Rusko rozšířilo směrem na Z → připojeno Pobaltí, za vlády Kateřiny II. Veliké připojena část V Polska, Litvy a Běloruska, Krym a J Ukrajina (založeny např. přístavy Sevastopol, Oděsa), poté připojeno ještě Finsko (po finské válce).