Nervové nemoci

Méniérova nemoc, onemocnění projevující se občasnými závratěmi spojenými s nevolností, sluchovými šelesty; později vede k trvalé poruše sluchu. Záchvat potíží může vzniknout z nejrůznějších důvodů (alkoholismus, náhlý, špatně koordinovaný pohyb hlavy ap.); vlastní příčiny Ménierovy nemoci nejsou objasněny. Jsou-li příznaky vyvolány známým potížemi (např. plynoucími z krční páteře), mluví se o Ménierově syndromu.

Parkinsonismus je klinický syndrom projevující se nehybností obličeje, shrbeným postojem, pomalými pohyby, krátkými krůčky, celkovou ztuhlostí a klidovým třesem rukou (Parkinsonův syndrom). Parkinsonismus může být projevem řady chorob (např. arteriosklerózy, zánětu mozku), jejichž společným následkem je poškození mozkových buněk produkujících dopanim.

Parkinsonova choroba, paralysis agitans - chronické degenerativní onemocnění bazálních ganglií v mozku. Vzniká z neznámých příčin, vyskytuje se u osob ve středním a vyšším věku (mezi 40. až 60. rokem). Projevuje se parkinsonismem, popř. zvýšenou sekrecí slin, slz a potu. Vede ke zhoršení pohybových schopností, později popř. ke snížení psychických funkcí. Příznaky Parkinsonovy choroby lze ovlivnit podáváním léků; v současnosti se provádí transplantace chybějících buněk mozku z mozku fetu.

Parkinsonův syndrom, tzv. klidový třes (tremor), typický příznak, který doprovází Parkinsonovu chorobu.

Koktavost, balbuties - porucha plynulosti řeči neurotického původu. Způsobena křečovými projevy dýchacích svalů a svalů podílejících se na tvorbě hlasu a artikulaci. Typickým projevem koktavosti je opakování hlásek, slabik nebo slov.

Škytavka, singultus - prudké vdechové pohyby; křečovité stahy bránice vyvolané podrážděním bráničního nervu (frenikus) nebo podrážděním mozkových center.

Enuréza, bezděčné pomočování, vyskytující se nejčastěji u dětí, v době, kdy již dítě močení vůlí ovládá, tj. asi od 4. roku věku. Častější u chlapců. Vzniká z různých příčin (např. psychický stres, nevyzrálost CNS, infekce močových cest, dědičné vlivy).

Inkontinence je neschopnost udržet moč nebo stolici. Existuje inkontinence totální (moč odchází zcela nekontrolovaně trvale); inkontinence částečná (moč mimovolně odchází jen za určitých okolností, např. při zvýšení nitrobřišního tlaku při kašlání, smíchu) inkontinence stresová.