Obecné dějiny - poznámky z přednášek

POLSKO
- formuje se na přelomu 10/11. stol., Piastovci
- rychlý proces, hluboké, rychle se opakující krize
- Polsko se rozdrobuje - mizí z politických dějin
důvody: vnější okolnosti za nichž se polský stát formuje - éra Boleslava Chrabrého (992 - 1025) = vrchol Otonské říše (Ota III.), Boleslav se korunuje sám, říší mu titul není nikdy přiznán
- Ota III. modifikoval politiku svých předchůdců - renovatio imperii romani
změna mocenského a církevního kurzu země ke střední Evropě, Ota III. založil samostatnou arcidiecézi v Hnězdně, další bylo v Magdeburgu - proces christianizace ve střední Evropě → moc
vnitřní - Polský stát vzniká expanzí, zprávy o tom jsou především říšské, od počátku jsou knížata obklopeny početnými družinami (několik tisíc) → pomocí družiny dochází k expanzi, s její pomocí je také ovládán stát - najímali je (Normané, cizinci, kteří vstoupili do knížecí služby), nebo domácí původ družiny, základem by pak bylo tzv. opole - něco jako újezd, jednotka místního uspořádání raně piastovského Polska, územní jednotka ovládaná velmožem (meliores, potentes) x vulgus (prostý lid), opolní šlechta není rodovou šlechtou, představují velmožskou elitu, která je partnerem piastovskému knížeti, jejich děti chtějí dělat kariéru - církevní dráha, nebo co nejblíže knížeti - přicházeli tam i se svými lidmi (→ dá se tak vysvětlit vznik té velké družiny)
- opolní mladíci byli odměňováni z expanzí
- nástupem Jinřicha II. se politika změnila, expanze už není možná, 1018 Budišínský mír (vymezeny hranice), družinu už není možné udržet a začíná se formovat domácí opozice proti knížecí moci - konflikty, střídání na trůně
- jiné postavení panovníka a nobility- polský král byl pánem (vlastníkem) celé země, rozeznávala se držba opolní a držba knížecí - kníže byl přímý pán všech svobodných
- opole je brzy chápáno jako soukromá, dědičná držba - alobiální a patrioniální (svobodná, prostá všech závazků, vlastnická, jediná podmínka - služba knížecímu rodu)