Popis:
Je snaha definovat pedagogickou komunikaci jako „případ sociální komunikace v podmínkách výchovy a vzdělávání a ve spojení se základními pedagogickými kategoriemi“, tedy jako komunikaci se specifickými rysy (nicméně specifičnost není příliš opodstatněná, P.K.).
Je snaha definovat pedagogickou informaci jako „jednotku pedagogické komunikace“ , která má „kognitivní, emotivní nebo direktivní charakter“ (nicméně ani zde není přesvědčivost pro specifiku takové informace, P.K.)
1. Rozdíl mezi popisným a posuzujícím jazykem
Při popisném vyjadřování vykresluje mluvčí situaci, chování, dosažený výsledek nebo pocit, prožitek (ty barvy mi připadají veselé, když mluvíte jeden přes druhého, nemohu se soustředit na to, co kdo odpovídá ap.).
Při posuzujícím vyjadřování se chování, výkon nebo osoba klasifikuje, zařazuje (to je krásný obrázek, je vidět, že jsi výtvarně nadaná, ty jsi ale nevychovaný, pořád skáčeš někomu do řeči ap.)..
Klíčová slova:
posuzující jazyk
nálepkování
odpovědnost
komunikace
profesionální důvěra
asertivní komunikace
Obsah:
- 1. Rozdíl mezi popisným a posuzujícím jazykem
2. Problém nálepkování a jak se mu vyhnout
3. Problém aslouchání ve škole
4. Jak reagovat podporujícím způsobem
5. Jak se vyhnout nechtěným sdělením
6. Každý je odpovědný za své chování
7. Formativní versus finální hodnocení
8. Komunikace s rodiči
9. Profesionální důvěra a práva žáků
10. Asertivní komunikace