Poznámky pro dálkaře - Emoce

EMOCE

Slovo emoce má svůj původ v latinském slovese emovere (vzrušovat). Termín afekt je odvozen opět z latinského slova afficere (ovlivnit).

Tělesná složka emocí
1. Fyziologický doprovod emocí
Intenzivní emoce provází řada tělesných změn: zrychlený srdeční tep a dýchání, pocit sucha v ústech, zvýšený svalový tonus, pocení, chvění končetin a stažení žaludku. Většinu těchto změn způsobuje aktivace sympatického oddílu autonomního nervového systému. Organismus se připravuje k boji nebo útěku. Walter Cannon (1871-1945) popsal v roce 1915 syndrom boje či útěku (fight-flight), známý též jako poplachová reakce. Jedná se o soubor fyziologických změn, ke kterým dochází v zátěžových situacích provázených pocity strachu nebo vzteku.

Výrazová složka emocí
Vnějším expresivním chováním se zabýval už Charles Darwin, který předpokládal, že emocionální exprese člověka mají podobné evoluční kořeny jako výrazové chování vyšších živočichů. Tohle chování napomáhá k přežití na základě komunikace s ostatními členy druhu, stejně tak jako i s dalšími živočichy. Tyto biologické determinované způsoby chování jsou řízeny vrozenými mozkovými mechanismy. Jedná se o vzorce mimického, gestikulačního a případně zvukového chování. Emoce nám tedy dávají obrovskou výhodu, pokud jde o přežití, díky nim nemusíme čekat na dlouhé logické zpracování toho, zda je pro nás vrčící medvěd skutečně nebezpečný. Zhodnocení za nás okamžitě provede stará dobrá reakce strachu, která nás zmobilizuje k útěku.