Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Poznámky ze seminářů - Římské právo
«»
| Přípona .doc |
Typ poznámky |
Stažené 4 x |
| Velikost 0,6 MB |
Jazyk český |
ID projektu 10490 |
| Poslední úprava 19.06.2017 |
Zobrazeno 1 194 x |
Autor: quadra |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
6 Kreditů - kvalita:
90,0% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Západočeská univerzita v Plzni
- Fakulta:Fakulta právnická
- Kategorie:Humanitní vědy » Právo
- Předmět:Římské právo
- Studijní obor:-
- Ročník:1. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:19 stran
Římský historik Livius napsal na přelomu letopočtu Dějiny Říma. V nich vyložil legendární založení tohoto města -> mělo se tak stát roku 753 př.n.l. a za zakladatele je označován Romulus. Řím byl založen na sedmi pahorcích (tzv. Septimontium). Je to území o velikosti asi 16 ha (dnešní Palatinum). Romulus dal základ i určitým orgánům, sám se stal prvním králem.
Na území, kde vznikl Řím, žily 3 etnické skupiny - Latinové, Sabinové a Etruskové. Nejpočetnější a nejdůležitější byli Latinové. Únos sabinských žen.
Etruskové jsou dodnes obestřeni mnoha tajemstvími. Byli z kmenů na nejvyšší úrovni. Začali zřizovat nový typ organizace => městský stát (civitas). S tím přišel i nový typ práva a politiky. Byli vyspělejší. První etruská centra nalezneme v Toskánsku (Florencie) a pak ještě více na sever - Bologna, Miláno. Jižněji od Říma leží Kapua. Do doby expanze Etrusků do střední Itálie lze vložil založení Říma. Jak to skutečně bylo, můžeme poznat jednak z legend (nejisté, nepřesné, zkreslené), nebo z archeologických vykopávek a zlomků nejstarších právních pramenů.
V tomto období můžeme mluvit již o městském státu (civitas). Je to určité sdružení svobodných lidí, kteří společně žijí na jednom území jako jeho neomezení vlastníci. Společně ho hájí a společně rozhodují. Musí zde být opevněný městský aglomerát - na vršku, který usnadňoval obranu. V tomto opevnění se pak v případě nebezpečí skryjí všichni občané (pracovali mimo opevnění jako zemědělci a pastevci). Způsob vlády v civitas nebyl stejný, ale bylo zde několik společných bodů:
• vůdce (jeden nebo více-přík. rodina)
• rada vznešených (starších)
• lidová shromáždění
Na území, kde vznikl Řím, žily 3 etnické skupiny - Latinové, Sabinové a Etruskové. Nejpočetnější a nejdůležitější byli Latinové. Únos sabinských žen.
Etruskové jsou dodnes obestřeni mnoha tajemstvími. Byli z kmenů na nejvyšší úrovni. Začali zřizovat nový typ organizace => městský stát (civitas). S tím přišel i nový typ práva a politiky. Byli vyspělejší. První etruská centra nalezneme v Toskánsku (Florencie) a pak ještě více na sever - Bologna, Miláno. Jižněji od Říma leží Kapua. Do doby expanze Etrusků do střední Itálie lze vložil založení Říma. Jak to skutečně bylo, můžeme poznat jednak z legend (nejisté, nepřesné, zkreslené), nebo z archeologických vykopávek a zlomků nejstarších právních pramenů.
V tomto období můžeme mluvit již o městském státu (civitas). Je to určité sdružení svobodných lidí, kteří společně žijí na jednom území jako jeho neomezení vlastníci. Společně ho hájí a společně rozhodují. Musí zde být opevněný městský aglomerát - na vršku, který usnadňoval obranu. V tomto opevnění se pak v případě nebezpečí skryjí všichni občané (pracovali mimo opevnění jako zemědělci a pastevci). Způsob vlády v civitas nebyl stejný, ale bylo zde několik společných bodů:
• vůdce (jeden nebo více-přík. rodina)
• rada vznešených (starších)
• lidová shromáždění
Klíčová slova:
historie Říma
císařství
náboženství
konstituce
magistrát
poznávací prameny
edikty magistrátů
Obsah:
- 1. Historie říma 2
1.1. Nejstarší - monarchistické - období (asi 753 - 510 př.n.l.) 2
1.1.1. Založení říma 2
1.1.2. Úloha krále 2
1.2. Římská republika (510 - 31 př.n.l.) 3
1.2.1. Úřednická pravomoc - potestas, imperium 3
1.2.2. Shromáždění římského lidu 3
1.2.3. Vláda decemvirů (451 - 450 př.n.l.) - zákon dvanácti desek 3
1.3. Období císařství 4
1.3.1. Rozdělení říše na východní a západní část 4
2. Význam práva, právo a náboženství 5
2.1. Rozdělení náboženství 5
2.2. Pontifikové (pontifices) 6
3. Produkční prameny římského práva (tvořivé, konstitutivní) 6
3.1. Zákon - lex 6
3.2. Plebiscit - plebiscitum, tribuni lidu 7
3.3. Senatusconsultum 7
3.4. Císařské konstituce (constitutiones principum) 7
3.4.1. Oratio principis in senatu habita 7
3.4.2. Císařské edikty (edicta principum) 7
3.4.3. Mandáty 7
3.4.4. Dekrety (decreta principum) 8
3.4.5. Reskripty (rescriptum) 8
3.5. Edikty magistrátů (edicta magistratuum) 8
3.5.1. Římský praetor, ius honorarium 8
3.5.2. Úloha praetora v římském procesu 8
3.5.2.1. In iure 8
3.5.2.2. Apud iudicem (před soudem) 9
3.5.3. Praetorský edikt 9
3.6. Responsa prudentium 9
3.6.1. Respondere 9
3.6.2. Oficializace laických právníků v době císařství 10
4. Prameny poznávací (formální) 10
4.1. Poznávací prameny z předjustiniánského období 11
4.1.1. Vatikánské fragmenty (fragmenta vaticana) 11
4.1.2. Výroky pavlovy (sententiae pauli) 11
4.1.3. Tituli ex corpore ulpiani 11
4.1.4. Scholia sinaitica 11
4.2. Významné kodexy z předjustiniánského období 11
4.2.1. Codex gregorianus 11
4.2.2. Codex hermogenianus 11
4.2.3. Codex theodosianus 11
4.2.3.1. Původní záměr císaře theodosia ii., císařské konstituce v době dominátu 12
4.2.3.2. Vlastní codex theodosianus 12
4.3. Právní život v západní části říše 13
4.3.1. Rozvrácení západořímské říše 13
4.3.2. Problémy uvnitř římského práva 13
4.4. Situace ve východní části říše - vláda justiniána (527 - 565) 14
4.4.1. Justiniánovy války 14
4.4.2. Justiniánova reforma práva 14
4.4.2.1. První codex 14
4.4.2.2. Digesta 14
4.4.2.3. Institutiones, přepracovaný codex 15
4.4.2.4. Novellae iustiniani 15
4.4.3. Další osudy corpus iuris civilis 15
4.4.4. Vývoj na východě říše - byzancie 16
5. Obsah 17