Rámcová pozice ČR ke sdělení Komise k revizi rozpočtu EU - KOM (2010) 700 v konečném znění

1) Charakteristika sdělení - včetně stádia projednávání:
Celkový kontext
Závěry Evropské rady k finanční perspektivě na léta 2007-2013 schválené v prosinci 2005 obsahují výzvu pro Evropskou komisi, aby zpracovala komplexní revizi příjmů a výdajů rozpočtu EU, a to včetně Společné zemědělské politiky a korekce Velké Británie a na přelomu let 2008 a 2009 předložila zprávu, jež by měla odstartovat zásadní debatu o budoucím směřování Unie, jejích dlouhodobých prioritách i náplni jednotlivých politik.
Dne 19. října 2010 Evropská komise předložila své sdělení „Přezkum rozpočtu EU“, v němž představila návrhy na reformu financování příjmů a výdajů evropského rozpočtu, které by se mohly promítnout v rámci finanční perspektivy začínající rokem 2014. Na základě sdělení Komise by měla být zahájena debata mezi členskými státy a také v Evropském parlamentu. Předběžné závěry by se měly objevit v závěrech Evropské rady v prosinci 2010. Debata má však pokračovat i v první polovině roku 2011, kdy Komise plánuje uskutečnit bilaterální konzultace s členskými státy. Zůstává otevřeno, zda v průběhu maďarského předsednictví proběhnou také jednání na úrovni Rady, tj. za účasti všech členských států.
Obecná charakteristika sdělení
Hlavním poselstvím sdělení je snaha Komise navázat výdaje z rozpočtu EU co nejvíce na plnění cílů strategie Evropa 2020, tj. na podporu inteligentního, udržitelného a začleňujícího růstu. Na plnění těchto priorit má být zaměřena většina evropských politik, včetně politiky soudržnosti nebo předvstupní pomoci. Komise také zdůrazňuje potřebu lepšího zacílení výdajů rozpočtu EU, prioritizace, evropské přidané hodnoty a zvýšené kvality hospodaření s evropskými prostředky. V souladu s dřívějšími informacemi o podstatě revize sdělení neobsahuje finanční vyjádření představ Komise, ani co se týče celkové výše rozpočtu, ani pokud jde o objem prostředků na jednotlivé politiky. Z návrhu však lze vysledovat zájem Komise na navýšení výdajů evropského rozpočtu např. na oblast výzkumu, inovací a vzdělávání či na boj s chudobou ve světě. Naopak výdaje na zemědělství by mohly dále postupně klesat a administrativní výdaje by se měly stabilizovat na současné výši. Celkový objem rozpočtu by se přitom neměl příliš odchylovat od dosavadní výše - otázkou podle Komise není, zda utrácet více nebo méně, ale jak utrácet inteligentnějším způsobem.