Specifické poruchy učení, diagnostika a náprava

SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ, DIAGNOSTIKA A NÁPRAVA

• souhrnné označení různorodé skupiny poruch, které se projevují zřetelnými obtížemi při nabývání a užívání takových dovedností, jako je mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní, matematické usuzování nebo počítání
• pod pojmem specifická porucha učení (SPU), ale také vývojová porucha učení či specifická vývojová porucha učení můžeme zahrnout celou skupinu poruch a dysfunkcí, které jsou příčinou výukových obtíží dítěte ve škole
• jedná se o handicap celoživotní, ale při včasném zjištění, kvalitní nápravné péči a podpoře člověka s touto poruchou, může dojít ke zmírnění či úplnému odstranění vzděl. Potíží
• odhaduje se, že v populaci je 5-7% jedinců, trpících některou z těchto poruch, vyšší procento výskytu je u chlapců. Pedagogové však uvádějí, že takových dětí může být až 20 %, protože ne všechny děti mají při své poruše stejné projevy a obtíže
• SPU se projevují u dětí napříč celým spektrem rozložení inteligenčního kvocientu, tedy jak u dětí nadprůměrně (např. Albert Einstein byl dyslektik), tak i podprůměrně inteligentních. Výjimkou nejsou případy, kdy dyslektici dosáhli v profesní kariéře vrcholu svého oboru
• žáci jsou většinou hyperaktivní, neobratní, nesoustředění, mají potíže v učení, vyžadují zvýšenou lékařskou a pedagogickou péči