Supervize v pomáhajících profesích, její cíle, formy a metody

Supervize
• "supervision" jako "dohled, dozor, kontrolu, říze¬ní, inspekci" apod.
• metoda zaměřená na zvyšování kvality a profesionality práce, u nás rozvoj v 90. letech
• je to určitá celoživotní forma učení zaměřená na rozvoj profesionálních dovedností a kompetencí, kdy je důraz kladen na aktivaci vlastního potenciálu v bezpečném a tvořivém prostředí
• namísto hodnocení, striktní kontroly, upozorňování na chyby či jednostranného udílení rad, nastupuje vzájemná spolupráce mezi supervizorem a supervidovaným, společné hledání řešení v prostředí důvěry, rozvíjení sebereflexe vedoucí k pochopení neuvědomovaných souvislostí, vztahů, pocitů a jejich odrazu v pracovní činnosti
• podstatou je řídit pracovníky po stránce emoční, psychické, rozvoj soc. pracovníka, supervizor také pravidelně sleduje a hodnotí práci podřízených, proto by měl znát jejich terén

Definice
„Supervize je vzdělávací proces, v němž osoba vybavená určitými znalostmi a dovednostmi přijímá odpovědnost za výcvik osoby, která je vybavena méně“ (Robinsonová 1949 in Havrdová 1999)

Supervize v psychoterapii
• samozřejmou součástí profesionálního vzdělávání
• proces praktického učení, v němž supervizor-učitel pomáhá supervidovanému
• pomoc řešit konkrétní problémové situace, které vznikají při jeho práci s klienty
• smyslem je učení složitým psychoterapeutickým poznatkům a jejich aplikaci
• praktické umění psychoterapie je třeba se učit v osobním kontaktu