Výpisky z předmětu Makroekonomie

HDP (GDP)
-vyjadřuje produkci finálních statků nově vytvořených za určité období výrobními faktory na území daného státu bez ohledu na to, kdo je vlastníkem výrobních faktorů

GDP (GNP)
-vyjadřuje produkci finálních statků nově vytvořených za určité období výrobními faktory, jejich vlastníky jsou příslušníci daného státu, bez ohledu na to kde byl tento produkt vyroben

Model s linií 45°
-předpoklady pro určení rovnovážného produktu ve 2 sektorové EKO
-cenová hladina je stálá, neovlivňuje AD (=poptávané množství všech subjektů po reálném produktu při dané cenové hladině)
-zásoba kapitálu je dostatečná, může být vyrobena produkce, kt. je poptávaná, (existuje produkční mezera)
-nabídka práce je dostatečná, může být vyrobena produkce, kt. je poptávána při dané stálé nominální mzdě
-všechny nominální veličiny jsou reálnými veličinami
-EKO je uzavřená

Skutečné agregátní výdaje
1. skutečné spotřební výdaje = plánovaným spotřebním výdajům
2. liší se plánované a skutečné investiční výdaje
- skutečné celkové investiční výdaje: investiční výdaje plánované Ip a investiční výdaje neplánované In (mají charakter zásob). Vyrobí-li firma více produktu, hromadí se vyrobená produkce v zásobách, dochází k neplánovanému hromadění zásob In>0. Pokud vyrobí firma méně produkce, dochází k neplánovanému čerpání zásob In<0.
- celkový objem plánovaných výdajů zahrnuje výdaje tvořící agregátní poptávku AD=C+I

Rovnovážná úroveň produktu
-úroveň skutečného produktu = agregátní poptávce

Rovnovážný produkt
-při rovnovážné úrovni produktu se neplánované investice do zásob rovnají nule, In=0
-pokud AD není rovna produktu (AD
Rovnovážný produkt a multiplikátor
-jednoduchý multiplikátor = investiční multiplikátor = multiplikátor autonomních výdajů je dán poměrem změny rovnovážného produktu vyvolané změnou investičních výdajů o jednotku
-rovnovážný produkt-velikost vypočteme pomocí multiplikátoru, vlivem zvýšení (snížení) investičních výdajů o jednotku se zvýší (sníží) produkt multiplikovaně, několikanásobněkrát

Paradox spořivosti
-jev, kt. je vyvolán zvýšením úspor domácností (tj. posun úsporové fce rovnoběžně nahoru)
-zvýšení úspor může být chápáno jako podmínka růstu investičních výdajů, a tím i budoucího růstu zaměstnanosti a produktu. Výsledkem růstu úspor je paradoxně nezvýšení, ale pokles produktu a následný pokles úspor na jejich původní úroveň