Výpisky z témata Mechanické vlnění

MECHANICKÉ VLNĚNÍ
Vlnění je jedním z nejrozšířenějších fyzikálních jevů. S vlněním se setkáváme v podobě zvuku, světla, rozhlasového či televizního vysílání atd.
Rozlišujeme:
- mechanické vlnění, což je děj, při němž se kmitání šíří pružným látkovým prostředím. Šíření vln není spojeno s přenosem látky. Vlněním se však přenáší mechanická energie.
- elektromagnetické, při němž se prostorem přenáší energie ve formě elektromagnetických vln, přitom se harmonicky mění elektromagnetické pole, kmitá intenzita el. pole E a magnetická indukce B.
Vznik mechanického vlnění
Mechanické vlnění vzniká v látkách všech skupenství, jeho příčinou je existence vazebných sil mezi částicemi (atomy, molekulami) prostředí, kterým se vlnění šíří. Může vzniknout jen v pružném prostředí - nezbytný je dostatečný počet HB na jednotku délky. Proto se zvuk šíří lépe ve vodě (kapalina) než ve vzduchu (plyn), a ještě lépe v oceli (pevná látka).
Pro jednoduchost vybereme řadu částic, ležících v uvažovaném prostředí na jedné přímce (bodová řada).
Jednotlivé částice si představíme jako oscilátory navzájem spojené vazbou (znázorněna malou pružinou). Jestliže první kyvadlo vychýlíme a necháme ho volně kmitat, začnou postupně kmitat i ostatní kyvadla. Kmitání konstantní rychlostí v postupuje ve směru osy x. Vzniká postupné vlnění a rychlost v je rychlost šíření postupného vlnění. Je to vzdálenost, kterou vlnění urazí za 1 s.