Výpisky ze semináře - Evaluační výzkum

„Objektivita" sociálněvědního a sociálněpolitického poznání

• Schopnost rozlišovat mezi poznáním a hodnocením a naplňování jak vědecké povinnosti vidět pravdu faktů, tak i praktické povinnosti bojovat za vlastní ideály, jsou tím, na co bychom si měli stále více zvykat.
• Neustálé směšování vědeckých zkoumání fakt a hodnotících úvah je sice ještě pořád jednou z nejrozšířenějších, ale také nejškodlivějších specifik práce v našem oboru.
• Například komplex lidských vztahů, norem a normou určených poměrů, který nazýváme „státem", je jevem „hospodářským", pokud se jedná o finanční hospodářství státu; pokud zákonodárně či jinak působí na hospodářský život (a to i tam, kde je jeho chování vědomě určováno hledisky zcela jinými nežli ekonomickými), Je jevem „ekonomicky relevantním"; a pokud je konečně jeho chování a jeho svéráz spoluurčován ekonomickými motivy i v jiných než „hospodářských" vztazích, je jevem „ekonomicky podmíněným"
• Základ pracovních oblastí jednotlivých věd netvoří „věcné" souvislosti „předmětů", nýbrž myšlenkové souvislosti problémů: nová „věda" vzniká tam, kde se novou metodou sleduje nový problém a odhalují se tak pravdy, které otvírají nová významná hlediska.
• Není tedy náhoda, že pojem „sociálna", který, pokud ho kontrolujeme s ohledem na jeho používání, má zdánlivě naprosto obecný smysl, v sobě nese zcela zvláštní, specificky zabarvený, i když většinou neurčitý význam; jeho „obecnost" nespočívá fakticky v ničem jiném než právě v jeho neurčitosti. Jestliže ho bereme v jeho „obec-ném" významu, pak nenabízí žádná zvláštní hlediska, jež by mohla osvětlit význam určitých kulturních prvků.
• V důsledku toho se znovu a znovu objevuje představa -a to dokonce i u zástupců historické školy -, že ideálem, o nějž veškeré, tedy také kulturní poznání usiluje a bude usilovat i pro další budoucnost, je údajně systém pouček, z nichž by bylo možné skutečnost „dedukovat"