Základy práva - trestní právo

TRESTNÍ PRÁVO
Trestní právo je oborem veřejného práva, v právním slangu se mu někdy přezdívá, „právo dvou knih“ a to z toho důvodu, že jedna kniha obsahuje popis činů pokládaných za trestné spolu s uvedením konkrétních trestů udělovaných soudem a druhá kniha upravuje samotný postup soudu při ukládání trestu, tedy
upravuje soudní proces.

Dělíme jej tedy do těchto 2 základních skupin:

• trestní právo hmotné (trestní zákoník) - obsahující obecnou a zvláštní část, v obecné části jsou definovány obecné pojmy používané při posuzování jednotlivých trestných činů (např. pojem zvlášť nebezpečný recidivista, pojem spolupachatelství trestného činu …). Zvláštní část upravuje v jednotlivých částech druhy trestných činů, podle toho vůči čemu nebo vůči komu směřuje jednání pachatele. Jde např. o trestné činy proti životu a zdraví, trestné činy proti majetku…
• trestní právo procesní - upravující postup v přípravném trestním řízení a postup soudu při posuzování odpovědnosti obžalovaného.

Trestní odpovědností (TO)
Rozumí odpovědnost za trestné činy. TO je povinnost strpět za trestný čin sankce, které mu mohou být uloženy jen na základě zákona. Základem TO je spáchání trestného činu. Spáchání trestného činu je právní skutečností zakládající trestněprávní vztah mezi pachatelem a státem. Odpovědnost v trestním právu je založena na odpovědnosti za zavinění, o trestný čin může jít jen tehdy, jednal-li pachatel úmyslně nebo z nedbalosti.

Obsaženo v zákoně č.40/2009 sb.část 1. Hlava II
Trestní právo vychází ze dvou základních zákonů - trestního zákona č. 140/1961 Sb. a trestního řádu č. 141/1961 Sb.

Trestní právo se systematicky dělí na dvě části; trestní právo hmotné; a trestní právo procesní.

V rámci trestního práva hmotného provádíme další dělení a to na:

• část obecnou (§§ 1 až 90 trestního zákona)
• část zvláštní (§§ 91 až 295 trestního zákona)
• přechodná a závěrečná ustanovení (§§ 296 až 301 trestního zákona)

Obecná a zvláštní část trestního zákona tvoří nerozlučitelný celek. Ustanovení obecné části trestního zákona se mohou uplatnit jen v souvislosti s některým konkrétním ustanovením zvláštní části trestního zákona a naopak.