Popis:
1. Úvod do fyziky
1.1 Obsah a metoda fyziky
V této cásti je strucne pripomenut obsah fyziky a ponekud podrobneji je vyložena metoda, kterou fyzika zkoumá prírodu. Ústrední pojem je „fyzikální modelÿ. Vztah fyzikálního modelu k realite a metoda fyziky jsou prehledne znázorneny ve schematu
1.1. Pochopení tohoto schematu je velmi užitecné pro pochopení metody vedecké práce
ve všech oblastech lidské cinnosti.
Cíl: I) Porozumet schematickému znázornení metody fyziky 1.1 a jeho hlavním myšlenkám.
1.1.1 Jak fyzika studuje svet?
Predmet zkoumání fyziky zná v hrubých rysech každý absolvent strední školy. Pripomenme: Fyzika zkoumá nejobecnejší zákonitosti deju, které probíhají v neživé i živé prírode, tj. v látkách (to je ta forma hmoty, která je složena z molekul a atomu) a ve fyzikálních polích (to je ta forma hmoty, která sestává z cástic s nulovou klidovou hmotností — napr. elektromagnetické pole, gravitacní pole). Zákony, které se ve fyzice vyslovují, jsou obecné v tom smyslu, že platí — za stanovených podmínek — ve všech dejích, nezávisle na tom, zda probíhají v živé nebo neživé prírode, ve strojních mechanizmech, elektrických zarízeních atd.
Tato obecnost fyziky je na jedné strane výhodou fyziky (proto je fyzika zarazena v programu studia témer na všech vysokých školách), na druhé strane však i její nevýhodou v tom, že nemužeme zacházet — alespon na úrovni základního kurzu — do príliš velkých podrobností, jejichž studium cloveka casto upoutá víc než studium vecí obecných. O tom, jak je duležitá znalost fyziky pro dnešního inženýra, není treba dlouho hovorit. Stací napr. podívat se do studijních textu pro vyšší rocníky kterékoliv technické fakulty, abychom videli, že ve vetšine z nich se rozvádejí, aplikují a v urcitých smerech prohlubují fyzikální výsledky, jež jsou predmetem studia posluchacu v prvních semestrech.
Jestliže nekdo porozumí fyzice, neznamená to ovšem ješte nutne, že bude dobrým inženýrem. Na druhé strane však dnes nemuže být dobrým inženýrem ten, kdo nerozumí fyzice.
Klíčová slova:
konstanty
optika
výsledky
relativita
teorie
termodynamika
Obsah:
- 1 Úvod do fyziky 10
2 Pohyb cástice a hmotné soustavy v silových polích 36
3 Speciální teorie relativity 168
4 Základy molekulárne kinetické teorie 196
5 Termodynamika 225
6 Kmitání 271
7 Vlnení 310
8 Optika 354
9 Výsledky 384
10 Fyzikální a astronomické konstanty 400
Zdroje:
- Halliday, D., Resnik, R., Walkrer, J.: Fyzika, VUTIUM a PROMETHEUS, 2000.
- Šindelár, V. a kol.: Metrologie a zavedení soustavy jednotek SI, sv. 1, SNTL, Praha 1975
- Norma: CSN 01 1300
- Škrášek, J.-Tichý, Z.: Základy aplikované matematiky I, SNTL, Praha 1983
- Suchomel, J.-Placková, J.-Kríž, J.: Diferenciální pocet, VUT, Brno 1978
- Šantavý, I. a kol.: Vybrané kapitoly z fyziky, VUT, Brno 1984 (skriptum)
- Urgošík, B.: Fyzika, SNTL, Praha 1981
- Bocek, L.: Tenzorový pocet, SNTL, Praha 1976
- Požadavky z matematiky pro príjimací rízená na VŠT, SPN, Praha 1983
- Liška, M.-Šantavý, I.: Fyzika II, SNTL Praha 1981, VUT, Brno 1985 (skriptum)
- Einstein, A.: Elektrodynamika pohybujících se teles (nemecky v Annalen der Physik 1905, sv. 17, str. 891)
- Schwarz, J. a kol.: Fyzika I, SNTL, Praha 1981
- Beiser, A.: Úvod do moderní fyziky, Academica, Praha 1978
- Binko, J.: Fyzikální a technické veliciny, SNTL, Praha 1968
- Hajko, V.: Fyzika v príkladoch, SNTL, Bratislava 1970
- Halliday, D.-Resnik, R.: Physics, New York 1967
- Saveljev, I. V.: Kurs obšcej fiziki I, Nauka, Moskva 1982
- Veis, Š. a kol.: Všeobcená fyzika 1, SNTL/ALFA, Bratislava 1981
- Putilkov, K. A.: Termodinamika, Nauka, Moskva 1971
- Fermi, E.: Termodinamika, Izdat. Universit., Charkov 1973
- Ja. de Bur: Vvedeije v molekuljarnuju fiziku i termodinamiku, Izdat. inostran. lit., Moskva 1962
- Binko, J.-Kašpar, J.: Fyzika stavebního inženýra, SNTL/ALFA, Praha 1983
- Ford, K.: Classical and modern physics I-III, XEROX, Lexington 1976
- Alonso, M.-Finn, E.: Fundamental university physics I-III, Addison - Wesley, Reading, Mass., 1976
- Horák, Z.-Krupka, F.: Fyzika, SNTL/SVTL, Praha 1966
- Marion, J. B.-Thorton, T. S.: Classical dynamics of particles and systems, Harcourt Brace and Company, Orlando 1995