Lepení - Základy strojírenské technologie

Lepení

• zvyšování technické úrovně konstrukcí v oblasti spojování klasických i moderních materiálů vedlo po 2. světové válce k rozvoji výroby syntetických lepidel, pojiv, tmelů a souběžně s tím i k rozvoji technologií umožňujících jejich racionální využití,
• lepení je všeobecně považováno za moderní technologii, i když je ve skutečnosti velmi staré
• příklady lepení lze nalézt již v době kamenné, kdy pračlověk objevil lepivost některých látek, a to pravděpodobně náhodně,
• jedním z prvních příkladů lepení mohly být např. vlasy slepené krví nebo hmyz přilepený zasýchající smolou,
• později se používalo březové smoly k výrobě věder z březové kůry, k lepení hrotů šípů apod.,
• smola se zpracovávala nahřátým klínem analogicky jako při dnešním pájení,
• staří Egypťané znali výrobu lepidel živočišného původu a lepení za tepla,
• archeologicky je lepení doloženo z Babylónu, kde byly nalezeny sošky, jejichž oči byly do hlavy zalepeny,
• ve starověku se k lepení získával ze zvířecí krve albumin, z papyrusu dextrin, vařením kostí, kůží a zbytků ryb se vyráběl glutin,
• k lepení byl nejvíce používán rybí klih, k utěsňování lodí byl používán dehet a včelí vosk,
• k lepení zlatých fólií se používaly vaječné bílky,
• již v této době bylo známo, že určitými lepidly je možné lepit jen omezený počet adherendů - podle Ješů ben Sirá: „učit blázny je totéž jako lepit střepy"',
• dnes je možné lepit i sklo, porcelán, keramiku apod. pomocí celé řady lepidel,
• že lepení je technologií velmi starou, dokazují některé přírodní národy, které dodnes zůstaly na nižším stupni technického vývoje - např. jihoameričtí domorodci používají včelí vosk k lepení per a k utěsňování nádob,