Lingvistická Bohemistika

LINGVISTICKÁ BOHEMISITIKA

= zabývá se všestranným zkoumáním českého jazyka a tím, že se zabývá jazykem spadá pod bohemistiku

Jazykověda
= společenskovědní disciplína, která spadá pod sémiotiku (= věda o znacích, znakových systémech),
- jazyk má znakový charakter, proto spadá pod sémiotiku

Lingvistika se dělí:
1) Okruh zkoumaných jazyků
- lingvistika obecná
- filologické obory (germanistika, slavistika)
2) Podle zkoumaných dílčích jazykových systémů
- neboli podle jazykových rovin a plánů
- rovina zvuková (fonetika, fonologie)
- rovina mluvnická (morfologie = tvarosloví, syntax = skladba)
- rovina lexikální (lexikologie, sémantika)
- fonetika = nauka o zvucích, fonologie = nauka o významu zvuků
3) Podle metody zkoumání jazyků
- jde o to, z jakého hlediska se zkoumá
- synchronní (zkoumá se současný jazyk)
- diachronní (zkoumá se historický vývoj jazyka)

Širší pojem než lingvistika je filologie (= věda nejen o jazyce, ale také o literatuře – písemnictví národa), někdy také etnologie, historie.
Filologie má složku lingvistickou i literární.

Bohemistika 
= vědní obor, který se zabývá českým jazykem a českou literaturou (spadá sem i písemnictví staroslověnské)

Lingvistická bohemistika – zahrnuje výlučně jazykovou dimenzi.

Dříve nebyl jazyk a literatura oddělovány. Bohemistika má blízko ke slavistice, která zkoumá slovanské jazyky a literaturu.