Popis:
Pojem mezinárodní právo vznikl v 18. století, historicky je však mnohem starší - již z období antického Říma - cizinecké právo, ius inter gentes – právo mezi národy a používá se dodnes, přesto, že je nepřesným pojmem. Je to nepřesné, protože se nejedná o právo mezi národy, ale mezi státy. Národ není subjektem mezinárodního práva, tím je stát.
Mezinárodní právo veřejné (dále MPV) – definici nenajdeme v žádné normě mezinárodního práva, lze ji vyvodit z děl autorů mez. právo, vědci definovali, též lze vyvodit z doktrín mez. práva, které se vyvíjely – od teologické apod.
MPV = souhrn právních pravidel, které upravují vztahy rovných subjektů, zpravidla států (ale nejenom jich)
V současné době má mezinárodní společenství zhruba 200 států, je to číslo proměnlivé. Většina je členů OSN (těch je 191); počet 200 byl dosažen až v počátečních letech 20. století – zánikem koloniální soustavy; další státy vznikaly rozpadem socialistických států – konec 20. století.
Aktuální tendence naznačuje mírné zvětšování uvedeného počtu států (dochází k odtrhování států a tím vzniku nových)
Způsob organizace v rámci mezinár. společenství:
základní pravidlo: zásada koordinace – tento rozdíl v rámci uspořádání vztahů v rámci mezinárodního společenství a v rámci určitého státu – uvnitř - tam funguje subordinace – tedy nadřízenost a podřazenost.
Státy jsou si rovné
právní rovnost – všechny státy užívají stejnou ochranu v rámci mez. společenství – tedy rovnost práva.
Z hlediska faktického jsou si nerovné – vojenský, hospodářský, mocenský potenciál => faktická nerovnost, která se odráží ve tvorbě MPV. To vzniká praxí chování států. Faktická nerovnost tedy hraje roli, jakmile se však pohybujeme ve sféře vztah, tam si jsou státy z právního hlediska rovné.
Od mezinárodních vztahů je třeba odlišit mezinárodní, zahraniční politiku – je to mnohem širší sféra, zahrnuje spoustu jiných vztahů a jejím účelem je určitou strategickou, taktickou činností ovlivnit mezinárodní vztahy. Nejběžnějším prostředkem zahr. politiky je diplomacie – jednání, vyjednávání jako prostředek dosažení konsenzu mezi státy
rozdíl mezi mezinár. právem a mezinár. vztahy:
právo upravuje pouze část mezinárodních vztahů (ty jsou kulturní, vojenské, vědecké…); dále právo neupravuje politologii, ekonomii
Rozdíl mezi MPV x MPS (soukromé)
MPV upravuje vztahy zpravidla mezi státy – je to právo mezi státy
MPS je ve skutečnosti právem vnitrostátním, tzn. že je to souhrn pravidel, které vydává každý stát a platí na území toho konkrétního státu.
Klíčová slova:
doktríny
sukcese státu
obyčej
kodifikace
právní vady