Mezinárodní právo veřejné 1

1. Úvod do předmětu
(Kopal)

Definice -> mezinárodní právo je soubor právních pravidel upravujících chování států a jiných subjektů mezinárodního práva (např. mez. organizace, popřípadě jednotlivci) v jejich mezinárodních vztazích.
„Mezinárodní právo“ je tradiční název, který se vžil a používá se => jde o právo mezi subjekty mezinárodního práva. Je to novodobý název (starý asi 200 let), původně se hovořilo o právu národů.
My se budeme věnovat mezinárodnímu právu veřejnému, i když pojem „veřejné“ je v tomto případě trochu nešťastný.
1.1. Historický exkurs
Mezinárodní právo bylo všude tam, kde existovaly subjekty mezinárodního práva -> státy mezi sebou válčily, obchodovaly,… => vše bylo upravováno právem. Nebyla to však jen určitá zvyklost?, zdvořilost?, či normy náboženského obsahu? Takové podmínky ke vzniku byly ve více oblastech světa - Blízký východ, indický subkontinent, Čína, oblast Středozemí => byly to dílčí systémy. Dnes máme jeden systém, který není však ve všech oblastech rozvinut rovnoměrně. Jeho základ vznikl v Evropě na konci 14. století.
Jaké byly předpoklady ke vzniku mezinárodního práva? Předně musely existovat rovnocenné subjekty, tedy nezávislé státy (nezávislé na jakékoliv moci vně i uvnitř). Dalším stimulem byl vždy určitý konflikt. Poprvé jím byla 30. letá válka (1618 - 1648) ukončená tzv. vestfálským mírem (mír byl uzavřen ve městech Münster a Osnabrück). Dalším krokem byl systém Svaté aliance na počátku 19. století -> Rusko, Rakousko, Prusko; později přistoupila Francie a Anglie => pentarchie.
V průběhu 19. a 20 století mezinárodní právo rostlo. Byly uzavírány jednostranné i vícestranné smlouvy. K prvním patřila Vídeňská akta (1814-15; upravovala režim pro říční toky v Evropě). Roku 1856 končí pařížským mírem další konflikt - Krymská válka. Byla přijata Pařížská deklarace o námořních válkách. V letech 1878, 1884 a 1885 se konají Berlínské kongresy, kde se projednávají otázky mezinárodního charakteru.
Do mezinárodních vztahů se pomalu zapojují i USA a Čína -> rozšiřují se evropské zásady a představy o nezávislosti a svrchovanosti státu. Stále však zůstávají oblasti, které toto „evropské“ právo nepřijaly, např. z náboženských důvodů (islámský svět).