Modelování dynamických systémů v ekonomice

Systémová dynamika jako jedna z oblastí aplikací matematiky byla ustanovena v létech 1940 až 1950 a od té doby dosáhla řadu pozoruhodných úspěchů jakožto nástroj, s jehož pomocí lze pochopit dynamiku v chování složitých, strukturovaných systémů, které se vyvíjejí v čase. Aplikace systémové dynamiky jsou obsaženy v desítkách monografií, metod systémové dynamiky se s úspěchem používá pro analýzování chování složitých systémů v řadě zemí..

Za zakladatele metod systémové dynamiky a jejich aplikací lze považovat J.W.Forrestera [Fo], který publikoval řadu knih z této oblasti. Metody systémové dynamiky se posléze ukázaly jako velmi prospěšné při analýzování makrosystémů, jejichž chování v čase je ovlivněno řadou faktorů, které se navzájem ovlivňují. Celý proces aplikace těchto metod je značně komplikovaný a obtížný, proto se v této kapitole zaměříme pouze na vysvětlení některých jeho základních aspektů a pokusíme se ilustrovat tyto zjednodušené postupy na příkladech.

Tvorba dynamickým modelů není samoúčelný proces. Jeho hlavním cílem je získat nástroje pro analýzování chování složitých systémů měnících se v čase, u kterých nelze z praktických důvodů provádět experimenty. Nemožnost provádět experimenty je tedy jeden z hlavních rozdílů mezi dynamickými systémy popisujícími např. fyzikální procesy na jedné straně a např. ekonomické procesy na straně druhé.

Celý proces tvorby a následného využívání dynamického systému můžeme stručně znázornit následujícím diagramem (obr. 8-1) Z tohoto schématu je vidět, že proces modelování dynamických systémů a následná práce s těmito modely je dosti komplikovaná záležitost. V této kapitole se proto budeme zabývat pouze vybranými problémy z této oblasti , týkajícími se zejména otázky tvorby matematického modelu dynamického systému.