Občanská společnost v ČR z pohledu politické a historické sociologie

Hlavní body - body k zapamatování:

Opožděná modernizace - vlivem opožděnosti a náhlosti modernizačních změn došlo k tomu, že významné společenské skupiny byly najednou vykořeněné a dezorientované. Ocitají se napůl cesty mezi starým a novým společenským pořádkem.
Kulturní (etnické) x politické (občanské) pojetí národa
Kulturní pojetí - váže se ke kultuře
Politické pojetí - váže se ke státu
Kulturní princip bývá považován za „špatný“ a politický přístup za „dobrý“.
Oba principy se ve skutečnosti překrývaly a působily vůči sobě jak podpůrně, tak antagonisticky.
Etnický x integrální nacionalismus
Nacionalismus (národovectví) coby moderní (kulturní) kolektivní ideologie vznikla v 18. století a rozvinula se především ve století následujícím. Částečně navazuje na patriotismus, čili vlastenectví vztažené spíše k územnímu či politickému celku nežli k národu. Je založen na pojmu národ (lat. natio) a pracuje dále s pojmy jako například etnikum, etnická příslušnost či národní identita. Nacionalismus staví na vědomí příslušnosti k jednomu národu, což často souvisí s vymezením vůči národu jinému.
Etnický nacionalismus - politicko-správní jednotky mají být ustavovány s ohledem na objektivně zjistitelné skupinové identity. Pro etnický nacionalismus byla hlavním důvodem myšlenka demokracie - každá skupina má právo vládnout si sama, ať již v rámci širšího politického celku nebo v podobě vlastního národního státu.
Integrální nacionalismus - projevuje se systémem vlády jedné strany. Příkladem jsou nacistické Německo a fašistická Itálie. Sjednocení národa nejen proti vnějším nepřátelům, ale zároveň snaha o integraci národa uvnitř - zlikvidování nepřátel doma.
Obranné jednoty - za první republiky Ústřední matice školská, Národní jednota severočeské, Národní jednota pošumavská