Popis:
1. Pojem a předmět občanského práva
(Plecitý)
Občanské právo je právním odvětvím, které se dále člení na věcná práva, dědická práva,… Právo je duálním jevem ve smyslu práva veřejného a soukromého. Rozhodující pro veřejné právo jsou právní akty orgánů veřejné moci (správní akty, úřední rozhodnutí,…). Soukromé právo je založeno na rovnosti účastníků -> nelze jednostranně jinému účastníku ukládat povinnosti, nebo zřizovat práva. Konflikty nelze rozhodovat bez dohody s druhým, spory řeší soud. Je ze autonomie vůle - sám si rozhoduji, zda se zavážu, nebo na sebe vezmu nějaké oprávnění.
Při rozlišování práva veřejného a soukromého se uplatňuje několik teorií, příkladmo:
- zájmové hledisko - právo soukromé respektuje míru svobody jednotlivce, právo veřejné je zaměřeno na ochranu věcí veřejných
- mocenské hledisko - buď jde o vztahy rovnosti, nebo nadřízenosti a podřízenosti
Základem veřejného práva jsou právo správní, ústavní, trestní a procesní. Základem práva soukromého - právo občanské, obchodní, pracovní, rodinné a mezinárodní právo soukromé. Občanské právo stanovíme do čela pro jeho obecnost => pro jeho podpůrnost ve vztahu k ostatním odvětvím. Projevuje se v tom, že některá speciální soukromoprávní otázka není řešena určitým odvětvím, proto se podpůrně (subsidiárně) použije občanské právo (viz. § 1 odst. 2 Obchodního zákoníku).
Některá právní odvětví řadíme k hybridním, nalezneme v nich vyváženě prvky jak soukromého tak i veřejného práva - zdravotní právo, právo životního prostředí,…
Klíčová slova:
občanské právo
prameny práva
působnost
interpretace
subjektivní právo
právní úkony
Obsah:
- 1. Pojem a předmět občanského práva
1.1. Předmět občanského práva hmotného
1.2. Systém občanského práva
1.3. Občanské právo hmotné a procesní
1.4. Historický vývoj občanského práva
1.5. Zásady občanského práva
1.6. Vývoj teorií občanského práva
2. Prameny občanského práva
3. Právní zeměpis (geografie)
3.1. Základní okruhy kontinentálního systému práva
3.2. Základní kodexy kontinentálního práva
3.3. Angloamerický systém
3.4. Bývalý socialistický systém práva
3.5. Základní výsledky srovnávacího práva
4. Působnost, interpretace a aplikace práva
4.1. Působnost občanského zákoníku
4.2. Interpretace (výklad) občanského zákoníku
4.3. Aplikace právních norem
5. Občanskoprávní vztahy
5.1. Vznik občanskoprávního vztahu
5.1.1. Právní skutečnosti
5.1.1.1. Právní domněnky a fikce
5.2. Obsah právního vztahu
6. Subjektivní práva a povinnosti
6.1. Třídění subjektivních práv
6.2. Ochrana subjektivních práv
6.3. Subjekty občanského práva
6.3.1. Fyzické osoby
6.3.1.1. Právní subjektivita
6.3.1.2. Způsobilost k právním úkonům
6.3.1.3. Protiprávní způsobilost
6.3.2. Právnické osoby
6.3.3. Ochrana osobnosti
6.3.3.1. Předmět všeobecného osobnostního práva
6.3.3.2. Odpovědnost za porušení všeobecného osobnostního práva
7. Právní úkony
7.1. Náležitosti právního úkonu
7.1.1. Náležitost osoby (toho, kdo úkon koná - § 38)
7.1.2. Náležitosti vůle (§ 37)
7.1.3. Náležitosti projevu
7.1.4. Náležitosti předmětu
7.2. Obsah právních úkonů
7.3. Třídění (druhy) právních úkonů
7.3.1. Jedno-, dvou- a vícestranné
7.3.2. Adresované a neadresované
7.3.3. Mezi živými a pro případ smrti
7.3.4. Úplatné, bezplatné a smíšené
7.3.5. Pojmenované a nepojmenované
7.3.6. Komisivní a omisivní
7.3.7. Formální a neformální
7.3.8. Kauzální a abstraktní
7.4. Neplatnost právního úkonu
7.4.1. Absolutní a relativní
7.4.2. Částečná a úplná
7.5. Odporovatelnost právního úkonu (§ 42a OZ)
8. Obsah